Noe pak vybudoval Hospodinu oltář a vzal ze všech čistých dobytčat i ze všeho čistého ptactva a zapálil na tom oltáři oběti zápalné. (Gn 8,20)
Noe uctívá Boha. Z toho mála, co měl, vzal a dal to Bohu. Tohle je skutečná oběť a skutečné uctívání Boha. Noe nedává z nadbytku. Měl v arše jenom po sedmi párech čistých zvířat. A z těch sedmi párů vzal a obětoval Bohu. Hlavní otázkou nebylo to, zda mu ten pár nebo to zvíře nebude chybět, ale hlavní otázkou bylo, jak může potěšit Boha, jak může Boha uctívat, co udělá Bohu radost. To je princip oběti. Boha vždycky potěší, když mu dáme to nejlepší z toho, co nám dal – a nezáleží na tom, jakého požehnání se to týká, jestli jde o fyzické věci nebo věci duševní, jimiž nás Bůh obdaroval, nebo dary duchovní, jimiž máme sloužit ke společnému prospěchu celého Kristova těla.
Náš Pán Ježíš nezemřel nadarmo. Jeho smrt byla obětní: zemřel jako náš zástupce, protože smrt byla trestem za naše hříchy. Protože jeho náhrada byla Bohem přijata, zachránil ty, za které přinesl svou duši jako oběť. Svou smrtí se stal podobný pšeničnému zrnu, které přináší hojný užitek. Po Ježíši musí přijít řada dětí; on je „Otec věčnosti“. Říká: „Hle, já a děti, které jsi mi dal.“
Skotskou matku šokovaly materiály k sexuální výchově, které její devítiletá dcera používala při výuce ve škole. Prezentace k modulu „Jak mají lidé sex“, který je považován za vhodný pro děti ve věku 8-12 let, obsahuje obrázek nahého muže a ženy, hovoří o sexuálním vzrušení a obsahuje popisy toho, co se odehrává při pohlavním styku.
Zbožný člověk často rozjímá nad Božím slovem. „Jak jsem si tvůj Zákon zamiloval! Každý den o něm přemýšlím“ (Ž 119,97). Zbožná duše rozjímá o pravdě a svatosti Božího slova. Nemá jen několik pomíjivých myšlenek, ale nechává svou mysl ponořenou do Písma. Meditací saje med z tohoto sladkého květu a v mysli promýšlí svaté pravdy.
