Požehnal mu: „Požehnán buď Abram Bohu Nejvyššímu, jemuž patří nebesa i země. (Gn 14,19)
Melchisedech se modlí a žehná. To je práce královského kněžstva. Každý křesťan je povolán k této službě a nikdo není vynechán. Máme se modlit za své tělesné blízké, přimlouvat se za ně a žehnat jim, stejně jako za své bratry a sestry v místním sboru. Máme se modlit za svůj lid, za náš národ a za naší zem. Naše země potřebuje tolik modliteb! Vidíme tolik Božího hněvu a Božího rozlícení proti bezbožnosti v této zemi. Nemá smysl se dívat jinam – a je to jedno jestli na západ nebo na východ. Tam i tam mají své problémy. Bůh nás podstavil do této země, do tohoto národa, do tohoto města a naší bohoslužbou před Pánem je, abychom se přimlouvali a žehnali.
Jak dokonalé je toto pozvání! Kdyby pro vstup do této smluvní archy platila jediná podmínka, byli bychom po celou věčnost vydáni na milost bouři! Ale všichni jsou stejně vítáni a všichni mají stejné právo na přijetí, a nikdo nemá větší právo na přijetí než ostatní. Pro slabé, unavené, ty, kdo jsou obtěžkáni hříchem a zármutkem, jsou dveře milosti otevřené dokořán.
V posledních letech se vzestup kultury celebrit v církvi stává stále znepokojivějším jevem. Křesťanští vedoucí jsou často povyšováni téměř na úroveň idolů – oslavováni nejsou pro svou pokoru podobnou Kristově, ale pro své charisma a komunikační schopnosti. Tento trend představuje skutečné duchovní nebezpečí, a to jak pro církev jako celek, tak pro jednotlivé duše.
K nedávné sérii evangelikálních skandálů přibyla další bolestivá kapitola. Vyšlo najevo, že Sam Allberry měl „před několika lety nevhodný vztah s jiným mužem“. Jaký dopad to bude mít na debaty o přitažlivosti k osobám stejného pohlaví v rámci evangelikálního hnutí?
Svému svědomí nesmíte nikdy odporovat. V žádném případě. Ani jednou. Martin Luther ve své slavné obhajobě na wormském sněmu správně řekl: „Jednat proti svému svědomí pro nás není ani bezpečné, ani možné.“ Věděl například, že apoštol Pavel řekl Timoteovi, že pokud si neuchováme dobré svědomí, riskujeme, že se zcela odvrátíme od křesťanské víry.
Mladí lvi řvou na svaté. Lev z pekla jim způsobuje nemalé potíže. Ačkoli se možná nedostane přímo na cestu svatosti – neboť tam žádný lev nebude – přesto se k ní velmi přibližuje. „Obchází jako lev řvoucí.“ Pokušení lze dobře přirovnat k útoku mladého lva na Samsona u Timnaty.
„Opravdu se snažím přivádět hříšníky k Ježíši a učinit z Pánova lidu horlivý, aktivní a svatý lid. Bůh, který čte v mém srdci, ví, že nejsilnější a nejvroucnější touhou mé duše je být užitečný při obrácení nesmrtelných duší. Snažím se je co nejvážněji varovat, co nejupřímněji je napomínat a co nejvřeleji je zvát; ale, ach, zdá se, že pracuji téměř nadarmo! Kdo uvěřil mému poselství a komu se zjevila Pánova paže? Jiní mají velké sbory — ale ten můj je malý. Jiní sklízejí mnoho ovoce; já mám jen tu a tam jednoho obráceného. Proč tomu tak je? Co může být příčinou?
