Petr Chelčický

„Blaze tichým, neboť oni dostanou zemi za dědictví.“ Tiší jsou ti, kteří vytrvají v dobru od začátku až do konce. Tiší jsou ti, kteří se nenechají strhnout ani napravo, ani nalevo. Když je někdo chválí, nepovyšují se nad to a netouží po tom být uctíváni ani se tím neslaví. Neuhnou doleva ani tehdy, když jsou hanobeni nebo když se jim děje jiné bezpráví – nehněvají se a neodplácí zlé zlem. Tiší jsou ti, kteří ani sami nejsou cizím bezprávím vyvedeni z míry k hněvu, ani svým chováním nepodněcují druhé k hněvu.

Jaroslav Kernal

Pán nám skutečně mnoha způsoby neskutečně žehná a jeho Slovo patří k největším požehnáním, která od něj máme. Proto otevíráme toto číslo Pánovým blahoslavenstvím, jehož výklad je od Petra Chelčického. Po krásném kázání Jana Karafiáta pak následuje další ze série přednášek Sharon Jamesové, která se týká toho, jak křesťanství ovlivnilo svět – konkrétně je o tom, že biblické křesťanství navzdory všem excesům v historii prosazuje náboženskou svobodu.

Nechtěné pochybnosti nejsou hříchy 

Vy, kteří jste znepokojeni svými vlastními pochybnostmi, nesmíte dojít k závěru, že vás Pán zcela zavrhuje. On rozlišuje mezi dětinskou pošetilostí a zlobou vzpurníka: ví, co je ve vašem srdci, a ví, že patříte jemu. Jste jako loď, která je pevně zakotvena, a ačkoli se příliv valí a loď se kvůli němu houpá ze strany na stranu, takže se sami potácíte, loď se přesto neuvolnila ze svých kotev a vy nejste v žádném nebezpečí. Vaše víra je upřena na Krista a tato kotva vás drží; ačkoli jste trochu zmítáni, neztroskotáte kvůli hříchu, ale budete trpět mořskou nemocí kvůli své pošetilosti.

Charles Spurgeon

Zkoušky a pokušení každého křesťana se liší od těch, kterým čelí ostatní křesťané. To, co by pro mě bylo nejtěžší zkouškou, by pro vás možná žádnou zkouškou nebylo; a to pokušení, které zkouší vás, by pro mě nemuselo být žádným pokušením. Nemáme sami sebe vystavovat zkouškám, ani si přát zkoušky jiných lidí; stačí, když snášíme ty zkoušky, které nám pro nás připravil sám Pán, neboť jsou moudře zvoleny.

Michael J. Kruger

Problémem tohoto mylného názoru je však způsob, jakým tuto záležitost rámuje. Naznačuje, že naším výchozím postojem by měl být postoj podezřívavosti vůči obětem – jako by bylo normou, že lidé lžou o svých pastorech a že žalobce je pravděpodobně jen další člověk, který prostě nenávidí církev.