A Bůh Leu vyslyšel; otěhotněla a porodila Jákobovi pátého syna. (Gn 30,17)
Bůh otevírá i zavírá lůno matky podle toho, jak on sám chce. Lea skutečně milovala svého manžela – můžeme to dobře vidět na tom, jak vysvětluje jména svých synů. „Hle-syn“ (v. 32) – to je ten první, Rúben. Pojmenovala ho tak kvůli pokoření, jehož se jí dostávalo – „Nyní, mě už bude manžel milovat“ (v. 32), Šimeon „Hospodin uslyšel, že nejsem milována“ (v. 33), Lévi, „Můj muž se přidruží (nebo přilne) ke mně“ (v. 34), Juda „Tentokrát bude můj muž zůstávat se mnou“ (v. 20). Vidíme, že Lea hledala pomoc u Hospodina a našla jí. Bůh se nad ní smiloval. Bůh se k ní sklonil. Nenaklonil k ní srdce jejího muže, ale požehnal jí jako právoplatné manželce Jákoba.
