Výklad prvního listu do Tesaloniky z roku 2016 z Biblické církve Praha. Byla to kniha, se kterou nově založený sbor vstupoval do své existence.
Země je domovem utrpení.
Obkličují nás oddíly zármutku.
Proudí slzy.
Těžce vzdycháme.
Čelo je rozryté vráskami péče a starostí.
Smrt od nás odtrhla milovaného přítele.
Do naší blízkosti pronikla nemoc.
Domov je opuštěný.
U stolu jsou prázdná místa.
Pohlédneme na pravici a je tu problém, na levici – a stále nové potíže se mračí nad obzorem.
Ale nebe je široké moře blaženosti bez nejmenší vlnky.
Všechny slzy jsou setřeny.
Tvoje oči uzří krále v jeho kráse. (Iz 33,17)
Uvažuj o svém požehnaném Vykupiteli, který sedí na svém velkém bílém trůnu a je obklopen nebeskou slávou. Podívej se na Krále v jeho kráse! Je to pohled na oslaveného Spasitele, kvůli němuž je pro věřícího nebe nebem.
Snaž se tedy očima víry spatřit Pána Ježíše v celé jeho nesrovnatelné kráse a dokonalosti. Přemýšlej o:
jeho slavném charakteru,
jeho nekonečném milosrdenství,
jeho nesrovnatelné blahosklonnosti,
Nemilujte svět! Proč?
1. Protože kdo ho získá, ztratí svou duši.
Neboť kdo by chtěl zachránit svůj život, ten o něj přijde; kdo však ztratí svůj život pro mne, nalezne jej. (Mt 16,25)
2. Protože přátelství se světem je nepřátelství s Bohem.
Což nevíte, že přátelství se světem je nepřátelství s Bohem? Kdo tedy chce být přítelem světa, stává se nepřítelem Božím. (Jk 4,4)
3. Protože svět nepoznal Krista.
Dáš mu jméno Ježíš; neboť on vysvobodí svůj lid z jeho hříchů. (Mt 1,21)
Vždyť zde nemáme trvalý domov, nýbrž vyhlížíme město, které přijde. (Žd 13,14)
Na zemi jsme cizinci a poutníci. Tento svět není naším domovem. Jdeme pustinou s tváří obrácenou k Siónu – směřujeme do nebeského města!
Naše cesta je neschůdná, ale Spasitel nás podpírá. Procházíme pustinou, ale víra nás povzbuzuje pohledem na slavné odpočinutí v Otcově domě, v sídle požehnání.
Dnes si připomeneme jeden text, který se týká zaslíbení Mesiáše, Iz 11-12. Je to text, který ukazuje na Krista a jeho království a my se podíváme na čtyři věci: 1. na charakteristiku zaslíbeného Mesiáše, 2. na dílo zaslíbeného Mesiáše, 3. na království zaslíbeného Mesiáše, a nakonec na chválu zaslíbeného Mesiáše. Izajáš prorokoval během vlády čtyř izraelských králů: Uzijáše, Jótama, Achaza a Chizkijáše (Iz 1,1). Začal prorokovat v roce, kdy zemřel král Uzijáš (Iz 6,1), tedy v r. 740 př. Kr.
Ve 33. kapitole se po dvaceti letech setkávají dva rodní bratři, dvojčata. Nalezneme zde mnoho podobných věcí – na nich samotných, na tom, co říkají, na tom, co dělají i na okolnostech, v nichž se nacházejí. A přestože se jedná o dvojčata, přestože je zde tolik podobností, tak zde nalezneme i diametrální rozdíly. Střetnutí končí pokojným rozchodem obou bratří – a každý z nich se nakonec ubírá svou cestou.