Čtenáři, pokud v páchání hříchu spatřuješ jen rozkoš, v jeho dokončení zakusíš jen tu nejstrašnější bolest! „Mzdou hříchu je smrt.“ Všichni dělníci musí dostat svou mzdu; a je jen rozumné, aby tě ti, kdo tě zaměstnávají, platili. Ale ať už si v hříšných skutcích libuješ jakkoli, mzdu za hřích si v žádném případě nevychutnáš! Ach, který moudrý člověk by se tak dlouho lopotil v hříšné dřině, jejíž mzda není lepší než věčná bída!
Držte se daleko z ďáblova dostřelu, nechcete-li být zasaženi jeho šípy! Přibližovat se tam, kde se objevuje zlo, je prvním krokem k dovršení toho nejhoršího zla. Jiskra snadno zapálí bednu s troudem. Malé potůčky si najdou cestičku do velkého moře.
Hospodin může dát nepříteli velikou přesilu, a přesto ho porazit. Máme-li víru, máme na své straně Boha – co potom znamenají zástupy lidí? Jeden pastevecký pes může před sebou hnát celé stádo ovcí. Jestliže tě Pán poslal, můj bratře, jeho síla uskuteční jeho Boží záměr. Proto spoléhej na zaslíbení a buď velmi odvážný.
Pastor Ronnie Stevens z mezinárodního sboru v Budapešti (www.danubechurch.org) se ve svém výkladu knihy Skutků zaměřuje na nejvýznamnější oddíly tohoto spisu, jako jsou vznik církve, vylití Ducha Svatého a jeho role, rozšiřování evangelia, růst církve, pronásledování a další.
Protože Bůh nás nikdy neopustí ani se nás nezřekne, můžeme se spokojit s tím, co máme. Protože Pán je náš, nemůžeme zůstat bez přítele, pokladu a příbytku. Díky tomuto ujištění se můžeme cítit zcela nezávislí na lidech. Pod takovou výsostnou záštitou se necítíme v pokušení krčit se před svými bližními a žádat je o svolení nazývat náš život svým vlastním, ale to, co říkáme, říkáme směle a bráníme se protivníkům.
Dějiny filozofie jsou dějinami bláznů! Všichni filozofové, kteří kdy žili, byli v popírání těch, kteří přišli před nimi, úspěšnější než v čemkoli jiném.
Během několika let budou současné teorie rozřezány na kousky nějakými novými snílky.
Ten, který začal dílo, které se odehrává v mé duši, v něm bude také pokračovat. Pán se stará o všechno, co se mě týká. To všechno, co je nyní dobré, ale ne dokonalé, bude Pán střežit, chránit a dovede to až do konce. To je velká útěcha. Sám bych dílo milosti dokončit nedokázal.
Pokud skutečně milujete Pána Ježíše Krista, pak se horlivě cvičíte ve snaze zalíbit se mu životem v naprosté poslušnosti. Láska se vždy touží líbit milované osobě; a to přirozeně vede k jednání, které je příjemné. Tím si tedy můžete být jisti, že pokud Ježíše opravdu milujete, pak je náplní vašeho života, abyste se mu líbili.
Náš podíl bude nový. Všechna ta nesmírně velká a vzácná zaslíbení budou naše. Budeme dědici Božími a spoludědici Kristovými! Budeme občany Nového Jeruzaléma a zdědíme ono království, které je neporušitelné a neposkvrněné, připravené před založením světa pro všechna nová stvoření v Kristu Ježíši!
Pro Hod beránka a nekvašené chleby byl výchozím textem především Exodus 12, kde byly tyto slavnosti ustanoveny. Pro svátek prvotin je třeba se přesunout do kapitoly Leviticus 23. V této kapitole je v podstatě takový seznam svátků, které byly přikázány Izraelitům. Svátek prvotin je tam s jeho přikázáními uveden od devátého verše.
Věříme, že my pohané jsme stejně jako Židé spaseni milostí Pána Ježíše Krista (Sk 15,11). Tento pramen spásy vytryskl na kříži Golgoty. V Kristových ranách je náš život. V knize Skutků je popsáno, jak se tento pramen spásy, čistý proud života, který zbavuje hříšníka nečistoty a hříchu, rozlil z Jeruzaléma přes Judsko a Samařsko až na sám konec země. K naprosté většině národů, které žijí na tváři země, se už dostalo evangelium o spasení z milosti skrze víru v Pána Ježíše Krista. K nám přišlo evangelium před nějakými třinácti stoletími a možná ještě dřív. Přesto každá další generace lidí na světě potřebuje slyšet evangelium, protože není jiná cesta ke spasení než Pán Ježíš Kristus a není jiná moc ke spasení než evangelium Kristovo. Tento pramen spásy vytryskl na kříži Pána Ježíše Krista.