Cože?

Doba čtení: 2 minuty

Země je domovem utrpení.

Obkličují nás oddíly zármutku.

Proudí slzy.

Těžce vzdycháme.

Čelo je rozryté vráskami péče a starostí.

Smrt od nás odtrhla milovaného přítele.

Do naší blízkosti pronikla nemoc.

Domov je opuštěný.

U stolu jsou prázdná místa.

Pohlédneme na pravici a je tu problém, na levici – a stále nové potíže se mračí nad obzorem.

Ale nebe je široké moře blaženosti bez nejmenší vlnky.

Všechny slzy jsou setřeny.