Editorial č. 56

• Povstaň, Hospodine, ať si člověk nezakládá na své moci, ať už pronárody stanou před tvým soudem! (Ž 9,20)

Když se člověk rozhlédne kolem a není zaslepený sobectvím nebo hloupostí, nemůže nevolat: „Povstaň, Hospodine!“ Je zjevné, že Bůh na zemi sesílá své soudy, přesto si však lidé stále zakládají na své moci, přesto se stále chtějí vyvýšit a dosáhnout nebe vlastními silami. Stále víc se rozmáhá hřích, svévole a neurvalost. Zdá se, že celá společnost nějak hrubne. Velmi trefně to popisuje Alan Thomas, psychiatr a starší reformovaného evangelikální sboru v Newcastle v článku Devoluce, nikoliv evoluce. 

Něco podobného můžeme nalézt ve slovech Jana Ámose Komenského hned na následující straně, když popisuje důvody, proč církev potřebuje reformaci – potřebovala ji před čtyřmi stoletími a potřebuje ji stále. Potřebujeme probuzení, které bude od Boha. Skutečné probuzení, které bude dílem Ducha svatého a bude proměňovat hříšníky ve svaté. Znaky takového probuzení popisuje skotský kazatel 19. století Horatius Bonar v článku Co je probuzení?

Ani v tomto čísle nemůže chybět kázání Jana Karafiáta, jehož tématem je v tomto případě Blahoslavený život.

A protože se nám (opět) blíží volby, máme tady také článek Alexe Kocmana Volit nebo nevolit? Rád bych se tomuto tématu věnoval i v příštích číslech, protože také v této věci panuje mezi křesťany mnoho zmatků a nepochopení. Začínal jsem slovy o bezpráví – volby jsou jednou z možností, jak mohou křesťané přispět k právu a spravedlnosti, jak mohou prokázat svou lásku k bližním, pokud jim ovšem jde o pravdu a nikoliv o lacinou mainstreamovou propagandu.

Kéž se nad námi Pán smiluje a použije také toto číslo časopisu Soli Deo Gloria ke své slávě a k našemu růstu.