Vyryto do skály (Ž 58)
Charles H. Spurgeon
Je to čtvrtý ze žalmů pamětního zápisu a druhý z „Nevyhlazuj!“ Tato jména, pokud neslouží k ničemu jinému, mohou být užitečná pro pomoc paměti. Lidé dávají svým koním, šperkům a jiným cennostem jména, která mají sloužit ani ne tak k jejich popisu, jako spíše k jejich rozlišení a v některých případech k vyjádření toho, jak si majitel svého pokladu váží; podobně orientální básník dával název písni, kterou miloval, a tím pomáhal své paměti a vyjadřoval, jak si této skladby váží.