Co je to duchovní manipulace?

Manipulovat znamená vyjednávat, ovládat nebo ovlivňovat ve svůj prospěch. Duchovní manipulace je technika používaná některými zneužívajícími církvemi a sektami k ovládání jednotlivců a získávání výhod, přičemž zároveň budí dojem, že jejich učení je založeno na Bibli.

Některé náboženské skupiny vytrhávají pasáže z Písma z jejich kontextu, aby podpořily své přesvědčení. Izolují „důkazní texty“ a „vybírají si“ verše, aby přesvědčily neinformované osoby, že jejich výklad je správný, a to dokonce do té míry, že tvrdí, že pouze oni mají „pravdu“ a všichni ostatní se mýlí. Někteří dokonce pozměnili Bibli a vytvořili vlastní překlad, aby podpořili své náboženské smýšlení.

Některé denominace využívají k manipulaci akademickou nepoctivost. Používají částečné citáty křesťanů z prvního století a významných biblických učenců, aby naznačily, že souhlasí s jejich názory. Vezměme si jako příklad brožuru „Měli byste věřit v Trojici?“, vydanou Společností Strážná věž. Na straně 7 je uveden částečný citát od Justina Mučedníka: „Justin Mučedník, který zemřel kolem roku 165 n. l., nazval Ježíše před jeho vtělením stvořeným andělem, který je ‚jiný než Bůh, který stvořil všechny věci‘. Řekl, že Ježíš byl nižší než Bůh a ‚nikdy neudělal nic jiného, než co Stvořitel ... chtěl, aby udělal a řekl‘.“ To, co v tomto částečném citátu chybí, je významné. Justin Mučedník řekl, že „Syn, který je také prvorozeným Slovem Božím, je dokonce Bohem“. Justin Mučedník nikde neřekl, že by byl Ježíš před svým vtělením stvořeným andělem.

Někteří lidé manipulují s Písmem pro svůj vlastní prospěch. Autoritářský manžel může požadovat, aby se mu jeho žena podřídila jako hlavě rodiny, a citovat Efezským 5,22 („Ženy, podřizujte se svým mužům“). Ale ten samý muž může záměrně přehlédnout verš 26, který říká: „Muži, milujte své ženy, jako i Kristus miloval církev a vydal sám sebe za ni.“ Místo toho, aby si vybíral části Písma, které se mu hodí, a používal je k ovládání své rodiny, udělal by dobře, kdyby si přečetl 1. Korintským 13 a praktikoval lásku, která je trpělivá, laskavá, chrání, důvěřuje, vytrvá atd.

Během rozhovoru mezi křesťany může někdo říct: „Pán mi řekl, že...“ Tímto výrokem se v podstatě ukončí rozhovor, protože naznačuje, že jelikož Bůh promluvil, nemůže následovat žádná další diskuse. Nenechte se tímto trikem oklamat; je to forma duchovní manipulace. Nebo kazatel řekne: „Zasévejte do mé služby a Bůh vám to oplatí. Zasejte a sklidíte! Bůh není nikomu nic dlužen.“ Může být takové kázání ještě něčím jiným než pouze vykořisťovatelským apelem na získání peněz? Snaží se kazatel ovlivnit lidi ve svůj vlastní finanční prospěch? Pokud ano, jedná se o duchovní manipulaci.

Další forma duchovní manipulace nastává, když zneužívající církve a sekty překrucují Písmo, aby dodaly větší autoritu vedení a udržely členy pod svou kontrolou. Jedním z příkladů je použití listu Židům 13,17 jako základu pro vyžadování bezpodmínečné loajality a poslušnosti vůči vedoucím. Některé náboženské skupiny považují zpochybňování vedoucích za rovnocenné zpochybňování Boha. Někteří vedoucí tvrdí, že mají božskou autoritu a schválení; neuposlechnout je tedy znamená neuposlechnout Boha. To je možná nejškodlivější forma duchovní manipulace, která v pravé církvi nemá místo.

Oběti duchovní manipulace si málokdy uvědomují, co se s nimi děje. Zde je několik znaků duchovně manipulativní církve:

• Zákonictví
• Požadavky na poslušnost
• Bezvýhradná podřízenost
• Tresty (ztráta privilegií, ostrakizace nebo vyloučení)
• Neopodstatněná loajalita
• Důraz na výkon
• Exkluzivismus („jen my máme pravdu a všichni ostatní se mýlí“)
• Izolace (odmítání stýkat se s kýmkoli jiným než duchovními bratry a sestrami)
• Ponížení „neposlušných“

Zneužívající církve učí své členy blokovat jakékoli informace, které jsou vůči skupině kritické. S dostatečnou kontrolou myšlení a informací mohou vedoucí přimět ty, kteří jsou pod jejich kontrolou, aby bránili svou novou identitu proti své dřívější identitě. První linií obrany je popření – „To, co říkáš, se vůbec neděje.“ Následuje racionalizace – „Děje se to z dobrého důvodu.“ Poté ospravedlnění – „Děje se to, protože se to má dít.“ A nakonec přání otcem myšlenky – „Chtěl bych, aby to byla pravda, tak možná to opravdu je.“

Charakteristickým rysem duchovně zneužívajících systémů je, že se v nich pěstuje a dokonce vyžaduje nepatřičný smysl pro loajalitu. Nejde o loajalitu ke Kristu, ale o loajalitu k organizaci, církvi nebo vedoucímu. Protože autorita je předpokládána nebo ustanovena, musí být stejně pevně zakotveno i následování této autority. Toho se dosahuje zavedením systému, v němž je neloajalita nebo nesouhlas s vedením vykládán jako neposlušnost vůči Bohu. Zpochybňování vedoucích není povoleno. Koneckonců, vedoucí je autorita a autorita má vždy pravdu. Taková duchovní manipulace popírá pravdu z Efezským 1,22, kde se píše, že Kristus je hlavou církve. Naše loajalita patří jemu.

Všichni křesťané musí být ostražití vůči duchovní manipulaci a následovat příklad ze Skutků 17,11: „Židé v Beroji byli přístupnější než v Tesalonice: Přijali evangelium s velikou dychtivostí a každý den zkoumali v Písmu, zdali je to tak, jak zvěstuje Pavel“ Urazil se apoštol Pavel, když Berojští zkoumali, zda je jeho kázání založeno na Písmu? Samozřejmě že ne, protože Pavel věděl, že jeho kázání obstojí i při důkladném zkoumání. Stejně tak je tomu se vším učením a kázáním – musíme je porovnat se Slovem Božím, než je přijmeme. Jakákoli náboženská skupina, která brání svým členům v nezávislém zkoumání nebo zpochybňování toho, co říká vedení, musí mít z něčeho strach.

Ježíš řekl svým učedníkům, že budou jako ovce mezi vlky, a poučil je, aby byli „obezřetní jako hadi a bezelstní jako holubice“ (Mt 10,16). Pánovo jho netlačí a jeho břemeno netíží. Dává nám odpočinek a je tichý a pokorného srdce (Mt 11,28–29). To je příklad Kristova života, který musí následovat všichni, kdo pasou Ježíšovo stádo.

GotQuestions.org