Dávej si pozor na to, jak chodíš!

Dávej si pozor na to, jak chodíš!

Doba čtení: 2 minuty
13. 3. 2026
  • Dej si pozor na každý krok, když jdeš do Božího domu. (Kaz 4,17)

Kazatel říká: „Dej si pozor na své kroky!“ Prorok říká totéž: „Nechoďte bosí“ (Jr 2,25.) Je to dobrá rada. Chodit bos je rozhodně způsob, jak si způsobit mnoho bolesti. Nedbalost vám nikdy nepřinese výhodu – a to platí zejména při návštěvě domu modlitby. Nenechávejte své boty evangelia doma a neztrácejte je po cestě. Pokud tak učiníte, nenajdete je, až přijdete na bohoslužbu.

Na co myslíte a o čem mluvíte na cestě do domu Božího? Pokud vaši mysl zaměstnávají pozemské věci – události minulého nebo nadcházejícího týdne, oblečení nebo chování kolemjdoucích, zprávy, které jste slyšeli, dopisy, které jste dostali – pokud vás takové myšlenky zaměstnávají až k samému prahu církve, bude to bránit vaší bohoslužbě.

Uctívání Boha musí začít ještě předtím, než opustíte svůj domov; vaše myšlenky, vaše slova, vaše oči – to vše musí být zaměřeno na Boha. Zaměřte je na Ježíše – a pak je nebudete muset věnovat jiným věcem. Udělejte si z Krista svého společníka na cestě – a on vás bude doprovázet v domě Božím; pak budou všechny vaše činy naplněny radostí z jeho přítomnosti.

Když se v soukromí nebo ve společenství modlíme, nemůžeme se zabývat jen věcmi tohoto světa – abychom se pak najednou vznesli ze země do nebe. Je třeba připravit srdce, obrátit tvář k nebi, připravit se na společenství s Bohem, hluboce uvěřit v jeho majestát, zastavit se na prahu jeho přítomnosti – aby první slovo modlitby mohlo být požehnáno. Pokud chcete „střežit své nohy“ v obdobích oddanosti, ujistěte se, že je dobře střežíte i v jiných obdobích. Vaše modlitby budou takové, jaké je vaše každodenní chození. Neopatrné chození plodí bloudící mysl neschopnou shromáždit své myšlenky a ukotvit je v modlitbě. Modlitba a každodenní chození na sebe vzájemně působí a reagují. Ten, kdo se hodně modlí, bude střežit své nohy; a ten, kdo správně střeží své nohy, se bude hodně modlit.

Nic nenaplňuje duši tak jako rozjímání – zvyk přemýšlet o svých cestách a pravdách Písma. To vede ke svatosti a k rozhovoru s Pánem. Proto, dítě Boží, vždy střež své kroky, nejen když jdeš do domu modlitby.

Přidat komentář