Svatyně mamonu

• „Jedno ti schází. Jdi, prodej všecko, co máš, rozdej chudým a budeš mít poklad v nebi; pak přijď a následuj mne!“ On po těch slovech svěsil hlavu a smuten odešel, neboť měl mnoho majetku. (Mk 10,21–22)

Vidíte, v čem spočívala vada tohoto mladého muže? Neměl víru, která přemáhá svět. Chtěl spojit dvě naprosto neslučitelné věci: lásku k Bohu a lásku k penězům. Chtěl sloužit dvěma pánům: Bohu a mamonu.

Nebyly to zjevné neřesti a rozmařilost, co mu bránilo ve spasení. Byl to mnohem decentnější a úctyhodnější hřích, totiž nejvyšší připoutanost ke světským věcem. Mohl se vzdát mnoha hříchů, ale nemohl se vzdát svého nejhoršího hříchu – nejvyšší oddanosti bohatství. Mohl udělat mnoho věcí, ale nemohl se všeho vzdát, aby následoval Ježíše. Mohl se vzdát zjevného hříchu, ale nemohl zapřít sám sebe a vzít na sebe svůj kříž. Měl mnoho dobrých vlastností, ale jedna mu chyběla.

Jestliže zjevný hřích zabil tisíce, pak milování světa jich zabilo desítky tisíc!

Ze všech falešných bohů je nejčastěji navštěvována svatyně mamonu. Právě z tohoto modlářského chrámu vede nejširší a nejvíce vyšlapaná cesta do bezedné propasti.

Mezi davem, který se tlačí po té široké cestě vedoucí do záhuby, nejsou jen rouhači, vrazi, lháři a podvodníci, pyšní a nemorální. Ale také ti, kteří následují věci spravedlivé, čestné, pravdivé a vážené. Přesto se nevznesou výše než k tomu, aby byli uctívači tohoto špinavého boha, peněz! Ano, i mamon se může pochlubit oddanými, kteří nenávidí vše, co je ohavné, nečestné a nespravedlivé.

Na široké cestě, která vede ke zkáze, je místo pro milovníky peněz – stejně jako pro milovníky ohavných hříchů!

• Žádný sluha nemůže sloužit dvěma pánům. Neboť jednoho bude nenávidět, a druhého milovat, k jednomu se přidá, druhým pohrdne. Nemůžete sloužit Bohu i majetku. (Lk 16,32)