Před vodami potopy vešel Noe a s ním jeho synové i jeho žena a ženy jeho synů do archy. (Gn 7,7)
Noe věřil Bohu a byl ospravedlněn z milosti skrze víru. Jako jediný z celého pokolení, které tehdy na zemi žilo, věřil Bohu. Proto s ním Bůh sdílel informace o svém soudu, který postihne celou zemi. V této víře se Noe ukryl na místo, které mu Bůh určil, do archy, kterou vybudoval vlastníma rukama. Tohle je něco, co ukazuje na lidství Pána Ježíše Krista – on měl být a byl jedním z nás. Měl být z lidského pokolení. Byl přirozeným pokračováním lidského rodu. A přesto byl mnohem víc než jenom člověkem – byl a je Božím Synem, který byl detailně popsán v mnoha proroctvích, který byl zaslíben ode dne pádu. Pouze v něm je úkryt pro hříšného člověka, k němu a do něj musí člověk utéci, aby se zachránil před Božím hněvem.
Níže je uvedený seznam témat, která z knihy Přísloví vybral anglický puritán Matthew Henry (1662–1714) a přiřadil k nim příslušné verše z této knihy. Tento seznam obsahuje osmdesát témat a je uvedený v komentáři k Bibli, který Matthew Henry napsal. Níže je seřazený abecedně, nikoliv tak, jak byl publikován v originálním znění.
Bůh nedává milost, dokud nepřijde hodina zkoušky. Když však přijde, uděluje patřičné množství milosti i její konkrétní druh podle potřeby. Má duše, nezabývej se bolestnými obavami z budoucnosti. Neočekávej nadcházející zármutky; netrap se milostí potřebnou pro budoucí mimořádné situace; zítřek přinese zaslíbenou milost spolu se zítřejšími zkouškami.
Nové přikázání vám dávám, abyste se navzájem milovali; jako já jsem miloval vás, i vy se milujte navzájem. (J 13,34)
