James Alexander Stewart (1910–1975)

James A. Stewart se narodil ve skotském Glasgow v roce 1910 rodičům, kteří se sem přestěhovali z Irska. V mladém věku uvěřil v Pána Ježíše Krista a od čtrnácti let začal kázat na ulicích. Záhy se stal známým po celých britských ostrovech jako „Boy Preacher“ (Kluk Kazatel). Stal se evangelistou londýnské misijní organizace Open-Air Mission (Misie pod širým nebem), která ve Spojeném království působí dodnes. Kázal hlavně podél skotských hranic a na řadě míst v Anglii a na mnoha z nich byl zažehnut oheň skutečného probuzení. 

V roce 1928 založil misijní organizaci Border Movement (Pohyb za hranice), ale až do roku 1933 zůstal převážně na britských ostrovech. V roce 1934 zahájil svou evangelizační činnost na kontinentu – Lotyšsko, Estonsko, Polsko. Díky jeho službě se tisíce lidí obracely k Pánu. 

Na konci evangelizační kampaně ve Varšavě v roce 1936 se ho jeho spolupracovník zeptal, kam půjdou dál. „Československo,“ zněla rozhodná odpověď. „Znáš tam někoho?“ „Ne.“ Ještě týž den je navštívil Zdeněk Koukol z Kutné Hory, který také navštívil Stewartovu evangelizaci. Byl z mladého evangelisty nadšený, a protože sbor jednoty českobratrské v Kutné Hoře, jehož byl členem, neměl v té době žádného kazatele, požádal Stewarta, aby šel do Kutné Hory. 

Továrník Koukol se postaral o všechny výdaje a Stewart s ním dorazil do Kutné Hory. Od října 1936 pořádal shromáždění. Ale po dvou týdnech kázání před chladným a netečným shromážděním v Kutné Hoře si James sbalil kufry a chystal se odjet. Koukol ho však naléhal, aby zůstal déle. James se modlil a uvědomil si svou netrpělivost.

Koukol povzbuzoval věřící v Kutné Hoře a Kolíně, aby se modlili a věřili, že probuzení je možné, a to počínaje jejich vlastními srdci. Koukol pronajal velkou veřejnou halu v Kolíně a mladí lidé se hrnuli na setkání. První večer nikdo nereagoval. Ale velmi pozdě téže noci se v Koukolově domě objevila křesťanka, která zastávala důležité místo v kolínské církvi. Obávala se, že hřích v jejím životě brání Božímu požehnání pro shromáždění. Stewart s ní pohovořil a ona odešla odhodlaná napravit věci. V následujících dnech byla na shromážděních patrná zcela odlišná atmosféra a mnoho lidí slyšelo evangelium poprvé a přijalo Krista jako svého osobního Spasitele.

Po probuzení, k němuž došlo v Kutné Hoře a v Kolíně, se lidé ze všech společenských vrstev scházeli v pronajatých sálech také v nedaleké Praze, aby vyslechli kázání evangelia. Mnozí z nich se v důsledku těchto setkání odevzdali Kristu.

Poté byl Stewart pozván, aby uspořádal setkání ve velké pronajaté hale v moravském Brně. Členové brněnské církve byli velmi znepokojeni stavem svého sboru. Církev upadala v důsledku názorových rozdílů, nepřátelství mezi členy a generačních neshod. Stewart vyzval věřící, aby důvěřovali Bohu ohledně probuzení, spasení svých vlastních dětí a ve spasení stovek dalších.

Jedním z těchto dalších byl také čerstvý absolvent práv Vladimír Fajfr. Z Boží milosti byl zachráněn skrze službu Jamese Stewarta a sám se vydal službě evangelia. 

V letech 1936 až 1939 uspořádal Stewart devět kampaní ve velkých sálech v Brně, které trvaly vždy dva až tři týdny. Bylo mu teprve 26 let, kázal jednoduchá poselství, měl prostý vzhled a oblečení, ale byl radostný, upřímný, nadšený a každý den trávil hodiny na modlitbách.

Mezitím se James stihl v roce 1938 oženit s americkou misionářkou, s níž se setkal na jednom ze svých výjezdů do Maďarska. Ruth se stala jeho pomocí a oporou v evangelizační práci. A o 38 let později se po Jamesově smrti vrátila z USA do socialistického Československa, aby se zde opět vdala za nedávno ovdovělého kazatele Vladimíra Fajfra. 

Slavný ulsterský probuzenecký kazatel W. P. Nicholson řekl: „Stewart díky svému učení a kázání přivedl v evropských zemích tisíce lidí ke Kristu. Sleduji jeho práci již mnoho let. Bůh ho použil v mocných probuzeních na mnoha místech. Díky své dlouhé, rozsáhlé a úspěšné zkušenosti ví, co je to probuzení a jak ho využít. Mnozí mohou a také píšou plynule o probuzeních, ale píší pouze o něčem, co nikdy neviděli jako skutečnost. Spisy Jamese Stewarta jsou jiné.“