Charles G. Finney - Heretik nebo Boží muž? III.
Nyní přistoupíme k tomu, že se budeme zabývat několika dalšími oblastmi Finneyho teologie, a to oblastmi, které už i čtenář sám může snadno předvídat na základě toho, co jsme si doposud ukázali.
Když přešlo sto padesát dnů, začaly vody ze země ustupovat a opadávat, takže sedmnáctého dne sedmého měsíce archa spočinula na pohoří Araratu. (Gn 8,3–4)
Po sto padesáti dnech se jim přestal houpat žaludek. Bůh zase spoutal všechny živly a vody se uklidnily. Začal foukat vítr, voda se uklidnila a začala ustupovat, což znamená, že hory začaly vystupovat. Archu Bůh zastavil na pohoří Araratu. Nejspíš – ale nevíme to zcela jistě – se nejednalo o horu Ararat na východě Turecka (na hranicích s Arménií a Íránem). Pět a následně sedm měsíců v dřevěné krabici plné zvířat – živých zvířat. Všechno vně archy bylo mrtvé. Jenom v ní byl život. Jako v Kristu. V něm je život a mimo něj je smrt. Archa spočinula na pevné zemi. Kristus spočinul ve svatyni svatých, v Boží přítomnosti, a vše, co je v něm, spočívá tam, kde je on.
Nyní přistoupíme k tomu, že se budeme zabývat několika dalšími oblastmi Finneyho teologie, a to oblastmi, které už i čtenář sám může snadno předvídat na základě toho, co jsme si doposud ukázali.
Bůh splnil své slovo Abrahamovi, jak ohledně vlastního Abrahamova potomstva, tak také ohledně zaslíbení, že z Abrahama vzejdou početné národy a jeho potomků bude jako prachu země nebo hvězd nebe. Dostáváme se ale také k věci, která není příliš populární mezi současnými křesťany a která dokonce vzbuzuje emoce a někdy i odpor. Budeme dnes mluvit o svrchovaném Božím vyvolení.
Pokud se zamlouváme všem ostatním, ale náš život se v konečném důsledku nezamlouvá Bohu, běda nám! Pokud naproti tomu druhé lidi pohoršujeme, ale Boha v konečném důsledku potěšíme, vstoupíme do jeho věčné radosti.
Mladí muži v církvi mají růst ke zralosti a ve zbožnosti, což znamená, že budou žít ukázněně a rozvážně a stanou vzorem pro další. Jejich život bude životem ve zbožnosti, takže jim nebude co vytknout a každý protivník, který by se chtěl vysmívat církvi nebo se proti ní stavět, bude nakonec zahanben.
Je nám k nenapravitelné škodě, pokud svým uvažováním prodléváme výhradně v Boží svrchovanosti a vznešenosti nebo v Jeho svatosti a spravedlnosti. Potřebujeme opakovaně rozjímat, i když ne výhradně, o Jeho dobrotě a slitování. S ničím, co postrádá úplný pohled na božské dokonalosti tak, jak jsou vyjeveny v Písmu svatém, bychom se neměli spokojit.
Pýcha je největším ničitelem pokoje duše a lahodného společenství s Kristem. Pýchu je možné vyrvat i s kořeny jen s největšími obtížemi. Pýcha je nejskrytější, nejtajnější a nejklamavější ze všech žádostí! Pýcha je skrytý a nenápadný hřích, a objevuje se v mnoha netušených a neodhalitelných podobách.