Jaké jsou důvody pro opuštění křesťanské církve?

Existují dobré křesťanské církve a existují špatné křesťanské církve. Ale jaké důvody by byly dostatečné pro opuštění jedné církve a přechod do jiné? Kromě otázek jako je lokalita, lavice nebo židle, hymny nebo chvalozpěvy atd. existují i jiné platné důvody pro odchod. Mnohé z nich jsem zde seřadil podle témat. Ale mějte na paměti, že je třeba chodit do církve (Židům 10:25). Nedoporučuji vám, abyste přestali chodit do církve. Nejlepší je mít společenství a základ, které dobré církve poskytují. Viz autorův článek „Co bychom měli hledat v církvi?“ na našich stránkách. Pouze předkládám okomentovaný seznam legitimních důvodů, proč nějakou církev opustit.

Boží slovo

Opuštění autority Božího slova

Je samozřejmé, že pravá křesťanská církev by se měla podřídit autoritě Bible. Pokud tak nečiní, nejedná se o pravou církev. Musíte tedy zjistit, zda daná církev uznává Písmo jako nejvyšší autoritu, nebo zda se opírá o osobní názory a společenský tlak.

Uznávání dalších knih vedle Bible, jako jsou např. apokryfy

Bible obsahuje pouze 66 knih. Třicet devět z nich je ve Starém zákoně a 27 v Novém zákoně. Pokud nějaká církev začne kázat a učit z apokryfů nebo Knihy Enocha a považuje je za autoritativní, měli byste tuto církev opustit.

Nevěrné kázání slova 

To je trochu subjektivní. Jak můžete vědět, zda konkrétní církev (tj. starší) věrně káže Boží slovo? Koneckonců, nechodíte do církve proto, abyste poslouchali kázání, abyste se mohli učit a růst v Kristu? Obecně řečeno, chcete se ujistit, že kázání skutečně učí to, co říkají Písma, když se na ně odkazují. K tomu nepotřebujete teologické vzdělání. Stačí si přečíst kontext. Pokud je nějaký problém, musíte jít za staršími a zeptat se jich na to. Pokud vás nechtějí vyslechnout, je to dobrý důvod k odchodu. Také pokud se zdá, že kázání používají Písmo pouze jako výchozí bod k učení něčeho jiného, co Písmo neříká, je to také špatné znamení. Obecně řečeno, pokud církev není věrná Božímu slovu, měli byste ji opustit. 

Spasení

Učení, že spasení je udržováno naší dobrotou

Mnoho falešných církví učí, že si své postavení před Bohem udržujete tím, že konáte dobro a nekonáte zlo. Netvrdíme, že je v pořádku konat zlo a přesto být spaseni. Nevěřím však, že můžete spasení ztratit. Ale když lidé učí, že spasení je udržováno vaší dobrotou, věrností a poslušností nějakým pravidlům, která stanovili, pak se jedná o spasení ze skutků a falešné evangelium. Některé církve však samozřejmě učí, že je možné spasení ztratit (např. Lutheran Church Missouri Synod). Tyto církve jsou ortodoxní, a ačkoli učí, že je možné spasení ztratit, říkají, že je to obtížné. Nicméně tento odstavec nemá za cíl vyčerpávajícím způsobem se tímto tématem zabývat. Jeho cílem je upozornit vás na skryté falešné učení, které vede k zákonictví a sebespravedlnosti, zejména když církev učí, že věrnost a dobrota člověka jsou způsobem, jak si udržet spasení a správný vztah s Bohem.

Odchylky 

Zneužívání členů sboru 

Mluvil jsem s členy jednoho konkrétního sboru, kde pastor povzbuzoval členy církve, aby mu uklízeli dům, starali se o jeho zahradu, vyřizovali za něj pochůzky atd. Říkal, že je to pro ně způsob, jak sloužit Bohu. To je zneužívání vlastního postavení. Pokud má vůbec někdo sloužit ostatním, pak jsou to pastoři. Samozřejmě, pokud členové sboru dobrovolně nabídli pomoc jemu a ostatním členům církve, je to v pořádku. Nemělo by to však být manipulativní, ani by to neměla být podmínka pro přijetí a postavení v církvi. 

Útoky na spolukřesťany v diskutabilních otázkách

Mnohé nauky v křesťanské církvi jsou diskutabilní, morálně neutrální. Například podle Nové smlouvy v Novém zákoně máme svobodu uctívat Boha kterýkoli den v týdnu (Ř 4,5; Ko 2,16). Pak je tu otázka vytržení. Někteří lidé věří, že k němu dojde před soužením. Jiní věří, že k němu dojde uprostřed soužení. A ještě jiní si myslí, že k němu dojde na konci soužení. Existuje také kalvinismus a arminianismus. Existují různé názory na milénium. Žádná církev by neměla útočit na jednotlivce kvůli takovým sporným otázkám. Mohou samozřejmě nesouhlasit s různými postoji, ale neměli by útočit na jiné křesťany konkrétně kvůli těmto otázkám. Dávejte si na to pozor, protože to může nechtěně vyvolat pocit vlastní spravedlnosti a nadřazenosti vůči ostatním.

Rozdělení v Kristově těle

Toto téma je podobné tématu výše. Nechceme útočit na své křesťanské bratry a sestry kvůli sporným otázkám nebo způsobovat rozdělení v Kristově těle, když nesouhlasíme s určitými teologickými názory. Samozřejmě je v pořádku, když učitelé a starší poukazují na kladné a záporné stránky určitých teologických názorů, jako je například před nebo po soužení. Mělo by se to však dít pokorně a mělo by to vnášet jednotu do Kristova těla. Pamatujte, že až se dostaneme do nebe, všichni budeme mít co napravovat.

Zákonictví

Jediný správný překlad Bible

Toto téma je pro mnoho lidí poněkud citlivé. Někteří věří, že Bible krále Jakuba je nejlepší Bible, jaká kdy byla v angličtině vydána. S tím nesouhlasím, ale neodsuzuji Bibli krále Jakuba ani ty, kteří ji používají. Pokud však existuje církev, která tvrdí, že Bible krále Jakuba je jediná pravá Bible a že všechny ostatní Bible jsou zkažené, pak je to vážné varování. Bible krále Jakuba je dobrá Bible. Ale není to jediná dobrá Bible, která existuje. Dejte si tedy pozor na názor, že je „jediný správný překlad“, protože je často doprovázen zákonictvím. To je další téma.

Zákonické postoje

Zákonictví vyžaduje, aby člověk sám i ostatní jednali a chovali se určitým způsobem, aby tím dokazovali, že mají správný vztah s Bohem. Často se jedná o soubor subjektivních pravidel, který je doprovázen odsuzujícím postojem vůči ostatním, kteří se těmito subjektivními pravidly a praktikami neřídí. Samozřejmě nemáme popírat základy křesťanské víry, jako je Trojice, božství Krista nebo spasení pouze milostí skrze víru. Někteří lidé však upadají do zákonictví a říkají, že žena musí do církve chodit v šatech a ne v kalhotách, jinak se nechová správně a může být vyloučena. Nebo někdo může říkat, že nesmíte chodit do kina. Jiní mohou učit, že muži si nesmějí nechat růst vousy. Existuje mnoho podobných věcí, které někteří lidé v církvích používají jako lakmusový papírek k posuzování duchovnosti ostatních. To je zákonictví a je to nebezpečné, protože to může vést k odsuzujícímu postoji a sebespravedlnosti.

Požadavky na oblečení pro členy

To je také citlivá otázka, protože se jedná o subjektivní záležitost. Rozhodně nechceme prosazovat, aby ženy chodily do církve oblečené nějak vyzývavě, ani aby muži chodili oblečení jako povaleči. Do církve bychom se měli oblékat vhodně, aby to nikoho nerozptylovalo. Ale to se může lišit podle kultury a doby. V mnoha církvích poblíž pláže v jižní Kalifornii je naprosto přijatelné chodit v žabkách, šortkách a tílku. Ale v církvích na středozápadě by lidé něco takového nemuseli akceptovat. Mohli by vyžadovat košili a kravatu. Nejde ani tak o to, jak se člověk obléká. Jde o respekt a dodržování společenských norem, které jsou v daném kulturním kontextu přijatelné. Opět se jedná o subjektivní záležitost, ale nechceme vyžadovat zákonický přístup, jak bylo zmíněno v předchozím odstavci.

Budování

Vedení nepodporuje evangelizaci a učednictví

Ve Velkém poslání nám Ježíš řekl, abychom šli a činili učedníky ze všech národů (Matouš 28:18-20). Pokud to církev nedělá, můžete přemýšlet o tom, že ji opustíte. Ale na druhou stranu je vždy třeba zvážit okolnosti. Může se jednat o situaci, jako je například církev na Blízkém východě mezi muslimy, kde vás evangelizace může stát život. V takovém případě musíte přemýšlet o svých činech a o tom, jak udělat to, co chcete, tedy evangelizovat. Co kdyby existoval domov důchodců s fungující církevní službou? Jak by to ovlivnilo evangelizaci a učednictví v prostředí, které to kvůli politice možná neumožňuje nebo je to kvůli okolnostem obtížné? Nicméně obecně řečeno, starší jakékoli církve by měli podporovat evangelizaci a učednictví. Jak to budou realizovat, se bude lišit podle konkrétní církve a situace.

Vedení

Někdo z vedoucích církve se dopustí vážného hříchu a dál zůstává ve vedení

1. Timoteovi 3,2 a 7 říká, že představený musí být bezúhonný a mít dobrou pověst. V 1. Timoteovi 5,17 jsou kazatelé nazýváni staršími. V Titovi 1,6 musí být starší také bezúhonní. Bezúhonnost je definována jako dobrá pověst nebo jednání, které ospravedlňuje negativní hodnocení dané osoby. Lidé ve vedení církve by tedy neměli být cizoložníci, smilníci, lháři, vznětliví, závislí na alkoholu atd. Například pro pastora nebo staršího by cizoložství znamenalo, že ztratil svou pozici a již není způsobilý ji zastávat. Pokud ho tedy církev v této pozici ponechá, je to důvod k odchodu. Samozřejmě učíme odpuštění a smíření. Nicméně učitelská pozice v církvi je velmi vážená. Je nad pozicí těch, kteří církev navštěvují. Proto by neměl být žádný důvod k výčitkám vůči komukoli z církevního vedení. Pokud církevní vedení v tomto ohledu ustoupí, v čem dalším bude ustupovat jinde?

Podřizování se tlaku vlády více než slovu Božímu

Některé církve zavřou své dveře, když jim to vláda nařídí. Budou nutit členy svého sboru nosit roušky, pokud jim to vláda nařídí. Možná se podřídí nebiblickému postoji, že z kazatelny se nemá kázat o politice. Skutečná křesťanská církev s dobrým kázáním a učením se nepodřídí rozmarům vlády a jejím liberálním a bezbožným praktikám. Samozřejmě, že všichni musíme přijmout preventivní opatření, pokud dojde ke skutečné pandemii. Ale jde o to, abychom se nevzdali a nehráli si na to, že všichni umřeme, když dojde k nátlaku ze strany vlády. Pokud by to církev udělala, odešel bych.

Woke – schvalování homosexuality, transgenderismu atd.

Naše společnost je plná zla. Propaguje homosexualitu, potraty, sexuální promiskuitu, transgenderismus, morální relativismus a mnoho dalšího. Neměli bychom následovat její bezbožný příklad. Pro křesťany je konečnou autoritou slovo Boží, nikoli ideologie woke. Pokud se nějaká církev začne podřizovat rozmarům světa a podporuje některou z výše uvedených věcí, okamžitě ji opusťte.

Ženy kazatelky

Bible učí, že ženy nemají být kazatelky ani staršími. Kazatel je starší (1Tm 5,17). Starší mají být manželé jedné ženy (Tt 1,6). Navíc podle mého průzkumu 80 % denominací, které přijímají ženy jako kazatelky, přijímá také homosexualitu během dvou generací. Pokud tedy církev má ženy kazatelky a starší, měli byste ji opustit. Koneckonců, pokud nedokážou správně pochopit základní věci, které Pavel přímo učí křesťanskou církev (1Tm 3,15), jak jim můžete věřit, že chápou správně i ty ostatní věci?