Jeho milost je dostačující
Milost je často vnímána hlavně v souvislosti s naším ospravedlněním. Jsme spaseni milostí. Naše hříchy a hříšná přirozenost jsou ospravedlněny pouze milostí. Výsledkem je, že křesťan se nyní nachází v souladu s Bohem. Hrozí nebezpečí, že o milosti uvažujeme pouze v souvislosti s naším ospravedlněním, a nikoli s naším posvěcením. Ne málo lidí se domnívá, že do církve vstupujeme milostí a zůstáváme v ní díky svým snahám. To však není to, co učí Písmo. Poslechněte si slova Pavla, který se zabývá trnem v těle:
- … ale on mi řekl: „Stačí, když máš mou milost; vždyť v slabosti se projeví má síla.“ A tak se budu raději chlubit slabostmi, aby na mně spočinula moc Kristova. Proto rád přijímám slabost, urážky, útrapy, pronásledování a úzkosti pro Krista. Vždyť právě když jsem sláb, jsem silný. (2K 12,9–10)
Život z milosti nám připomíná, že jsme hříšníci spasení milostí. Potřebujeme milost, abychom mohli vstoupit do Božího království, a potřebujeme milost, abychom mohli pokračovat v křesťanském životě. Nikdy nesmíme zapomenout, že žijeme pouze z milosti. Takto můžete odpouštět a milovat své nepřátele, protože jste byli milováni a bylo vám odpuštěno Bohem. Proto se můžete modlit za ty, kteří vám ublížili a jsou proti vám. Milost je ústředním bodem každé části našeho života.
Život z milosti nám pomáhá udržovat správný pohled na Boha. Pán se stará o svůj lid. Petr nás nabádá, abychom důvěřovali Bohu, protože se o nás stará.
- Pokořte se tedy pod mocnou ruku Boží, aby vás povýšil v ustanovený čas. Všechnu ‚svou starost vložte na něj‘, neboť mu na vás záleží. (1Pt 5,6–7)
Protože žijeme v cynickém světě, je snadné stát se cynickým i ve svých myšlenkách o Bohu. Můžeme lásku a činy Pána snížit na naši úroveň. Můžete dokonce přemýšlet o tom, že nám Pán dává milost jako rodič, který ve své frustraci přehlíží naše přestoupení. Milost Pána je záměrným aktem lásky ze strany Pána. Dává nám milost, protože nás, svůj lid, miluje dokonalou láskou. Zachránil nás, abychom se k němu mohli vrátit a byli proměněni, abychom byli jako on.
Žít celý život z milosti znamená, že je v pořádku, když jste slabí. Jako křesťan budete někdy slabí. Budete napadáni kvůli pravdě. Budete pronásledováni za to, že děláte správné věci. Zlí lidé na vás budou křičet a možná se vám bude zdát, že jste na světě sami. Někdy vaše víra nebude silná. Ale uvědomujeme si, stejně jako Pavel ve 2. Korinťanům 12, že když jsme slabí, Pán je silný.
Pokud požádáte starší křesťany, aby vám vyprávěli o Boží dobrotě, často uslyšíte o chvílích, kdy byli slabí a téměř bezmocní. Právě v těchto chvílích však byl Bůh pro ně nejsilnější. Jeho milost byla dostatečná pro všechno, co potřebovali. Budou chvíle, kdy uvidíte lidi procházet těžkými obdobími a budete se divit, jak to přežili. Je to díky Boží milosti.
Uvědomte si, že Boží milost potřebujete každý den. Nejen v den, kdy jste přijali víru. Ale je to milost, která vás dovede až domů. Milost potřebujete, když chodíte s Bohem a rostete ve víře. Čím více budete zrát, tím více uvidíte, jak jste slabí a jak silný je Pán!
Přidat komentář