Mike Judge (Evangelical Times)

Bible nám říká, že máme respektovat ty, kdo mají v rukou vládu, což zahrnuje i respekt k těm, kdo prosazují zákon. Neměli bychom však opomíjet ani příklad apoštola Pavla, který, když byl nespravedlivě uvězněn ve Filipech, odmítl ustoupit, dokud se mu úřady veřejně neomluví. Legitimní protest proti nespravedlivému policejnímu postupu není pravicový extremismus, je to přesně to, co nás učili naši předkové.

Arthur W. Pink (1886–1952)

Hřích odcizil člověka nejen Bohu, ale i člověku. Kde není láska k Bohu, tam není ani opravdová láska k bližním. Od přirozenosti jsme zcela zkažení a jako takoví máme radikálně sobecké, zlé a zlomyslné sklony. „Hrob otevřený je jejich hrdlo, svým jazykem mluví jen lest, hadí jed skrývají ve rtech, jejich ústa jsou samá kletba a hořkost, jejich nohy spěchají prolévat krev, zhouba a bída je na jejich cestách“ (Ř 3,13–16).

Truth for the World

Jedním z důležitých prvků nezávislosti místního sboru je jeho vlastní správa. Ztráta práva na samosprávu způsobuje, že církev ztrácí svou nezávislost. Když místní církev ovládnou a řídí lidé zvenčí, ztratila svou nezávislost. Správa vlastních záležitostí však není jedinou formou nezávislosti místního sboru. Mnohé církve rozhodují samy, ale přesto jsou ve financích a dalších záležitostech nadále trvale závislé na pomoci zvenčí. Samostatná správa by měla vést k tomu, že církev bude soběstačná a zcela nezávislá.

Robb Brunansky

Abychom rozpoznali falešné učitele, musíme pochopit, že přicházejí převlečeni za pravé Kristovy následovníky. Rozlišování proto vyžaduje, abychom zkoumali ty, kdo tvrdí, že mluví Boží slovo, a rozlišovali, kdo je pravý a kdo falešný. V kázání na hoře nás Ježíš učil, že jedním ze způsobů, jak rozlišit pravé a falešné učitele, je podívat se na jejich ovoce. Co je výsledkem jejich rtů, jejich života a jejich vedení?

Petr Kulík

Úsměv, prosím. Kdo z nás tu větu má rád? Většinou ji pronese někdo, kdo na nás zrovna míří fotoaparátem, nebo dnes spíš mobilem. A vy víte, co bude následovat. Nepovedený úsměv, nepovedená fotka, která bude kolovat po rodině ve WhatsAppu nebo na Messengeru, nebo nakonec skončí příští rok i v kalendáři. Protože v rodinných kalendářích nekončí jen ty nejkrásnější fotky, ale i ty nejtrapnější, ať je prý na co vzpomínat.

František Hrdlička

Vstoupili jsme do nového roku. Co to pro nás znamená? Nová očekávání, nová předsevzetí? … nebo obavy, strachy, úzkosti? … anebo nic zásadního, jen opět změna čísla v kalendáři? S každým novým rokem se před námi otevírá taková „terra incognita“, země neznámá. Rádi bychom věděli, co se na nás chystá. Snažíme se to odhadnout nebo spočítat. Dalo by se říct, že v nás zápasí Naděje a víra versus beznaděj a strach.

Jan Karafiát

Je to vůbec možné, aby takový utrápený a usoužený Jób a taková rozbitá církev měli dobrou naději? Sami nechtěli věřit: Bylo nám jak ve snu. Jóbovi žehnal Pán Bůh k posledu více než po celý jeho život. To jsou Boží fakta.

Charles Spurgeon

Elíhú viděl, jak velmoži země utlačují potřebné, a jejich panovačnou tyranii vysvětloval tím, že zapomínají na Boha: „Nikdo neříká: Kde je Bůh, můj Stvořitel?“ Jistě, kdyby mysleli na Boha, nemohli by jednat tak nespravedlivě. A co hůř, pokud Elíhúovi dobře rozumím, stěžoval si, že i mezi utlačovanými dochází ke stejnému odklonu srdce od Hospodina – volají kvůli paži mocných, ale běda, nevolají k Bohu, svému Stvořiteli, ačkoli on ke všem takovým přistupuje milostivě a vykonává spravedlnost a soud kvůli všem utlačovaným.

Jaroslav Kernal

Máme před sebou jeden z Davidových žalmů, v němž je vyjádřena dětská důvěra v Boha. Mluví se tu o Bohu, který aktivně vysvobozuje, který je živý a působí. Počítáme s Bohem, který je aktivní a zasahuje do našich životů? Věříme, že Bůh jedná, že aktivně působí ve všech věcech tohoto světa, že sestupuje shůry, vlamuje se do našeho světa, do našich životů, do našich okolností?

Jaroslav Kernal

Hospodinovi vykoupení už nyní chválí jeho jméno, oslavují jeho velebnost, radují se z jeho velikosti a těší se v jeho světle. Boží děti zpívají k Boží oslavě, jejich srdce přetéká vděčností a jejich jazyk plesá, protože poznali Pána a zakusili jeho milost, vyznali ho jako Pána a byli zachráněni pro věčnost.

Znamení kříže

 Měl jsem to potěšení vjet do Leonského města v Římě krátce poté, co se ho zmocnila italská vojska, a všiml jsem si, že na každém domě byly co nejnápadněji umístěny znaky Italského království a jméno Viktora Emanuela. Nespokojili se s tím, že to mají nade dveřmi, ale po celém průčelí domů jste četli „Viktor Emanuel, král italský“, což svědčilo o tom, že se opravdu rádi vymanili z nadvlády papeže a přihlásili se k věrnosti konstitučnímu králi.