I řekl Hospodin Noemu: „Vejdi ty a celý tvůj dům do archy, neboť vidím, že ty jsi v tomto pokolení jediný můj spravedlivý. (Gn 7,1)
Kdo je v Bibli spravedlivý? Je to ten, kdo se chová slušně, nikdy nikoho nezabil, nic neukradl, a pokud něco, tak maximálně papír do kopírky svého zaměstnavatele, který mu vynahradil tím, že pracoval pět minut přes čas? Ten, kdo dělá spoustu, nebo aspoň trochu dobrých skutků a snaží se o to, aby jich bylo v jeho životě víc, než těch špatných? Rozhodně ne! Spravedlivý je ten, koho Bůh prohlašuje za spravedlivého. A to je jenom ten, kdo se spolehne na něj, na Boha, na dílo jeho milosti, a uvěří, že je to Bůh sám, kdo může člověka zachránit a nikoliv člověk. Noe byl spravedlivý. Noe chodil s Bohem (Gn 6,9). Noe dělal všechno tak, jak mu Bůh přikázal (Gn 6,22).
„Boží dobrota po všechny dny trvá!“ (Ž 52,3 přel. z angl.). Boží dobrota respektuje dokonalost Jeho přirozenosti: „…Bůh je světlo a není v něm nejmenší tmy“ (1 J 1,5). V Boží přirozenosti a bytí je taková absolutní dokonalost, že jí nic nechybí ani v ní není nic vadného.
Jedinou mocí, kterou Bůh uznává ve své církvi, je moc jeho Ducha. Zatímco jediná síla skutečně uznávaná většinou současných evangelikálů je síla člověka. Bůh dělá svou práci působením Ducha – zatímco křesťanští vůdci se o to pokoušejí mocí vyškoleného intelektu.
Nebesa jsou místem úplného vítězství a triumfu. Tady je bojiště, tam triumfální procesí. Tady je země meče a kopí, tam je země věnce a koruny. Ach, jaký záchvěv radosti pronikne srdcem všech požehnaných, až jejich vítězství bude v nebi dokonáno, až sama smrt – poslední nepřítel – bude zabita
Zatímco je pro nás evangelikální teologovy životně důležité, abychom pracovali na biblické exegezi a teologii mariologie a tak opravovali odchylky a falešné učení, musíme si být vědomi skutečnosti, že historicky a teologicky řečeno římskokatolická mariologie původně nevychází ze čtení Písma.
Izák rozhodně nebyl žádnou kopií svého otce. Přesto musel čelit podobným věcem, jakým čelil jeho otec. 26. kapitola jako by z oka vypadla událostem z Gn 20, kdy Abraham navštívil Gerar, zapřel svou ženu Sáru a lhal abímelekovi.
Náš text ukazuje na Noemovu víru jako příklad, který nás učí, že: Pro záchranu je nezbytné, abychom vírou poslušně reagovali na Boží varování ohledně budoucího soudu. Náš text ukazuje základ, projevy a důsledky Noemovy víry.
