Ze všech zvířat čistých vezmeš s sebou po sedmi párech, samce se samicí, ale ze zvířat, která nejsou čistá, jen po páru, samce se samicí. Také z nebeského ptactva po sedmi párech, samce a samici, aby zůstalo naživu potomstvo na celé zemi. (Gn 7,2–3)
Noemovi dal Bůh prostředek záchrany před fyzickým soudem – to byla archa, do které měl vejít i se svou ženou, se svými třemi syny a jejich ženami. A protože se Boží soud týkal celé země, měla spolu s nimi nastoupit všechna zvířata – vždy pár od každého druhu, resp. od čistých zvířat sedm párů a od nečistých zvířat po jednom páru. Čistá zvířata jsou přežvýkavci s rozdělenými kopyty a nečistá jsou všechna ostatní zvířata včetně těch, co mají tlapy – tedy všichni predátoři, a všechna havěť hemžící se po zemi (viz Lv 11). Také draví ptáci byli nečistí. Archa byla Bohem určeným prostředkem fyzické záchrany lidí i všeho živého, a víra, se kterou Noe archu stavěl a s níž Boha poslouchal, byla nástrojem záchrany duchovní.
Biskupové Hugh Latimer a Nicholas Ridley byli upáleni na hranici za zdmi Balliol College v Oxfordu. Do země byl zaražen pevný kůl, u jehož paty byly vysoko naskládány otepi dříví. Oba muži byli připoutáni ke kůlu jediným řetězem uvázaným kolem jejich pasů.
Žižka vstoupil do revoluce jako zanícený vyznavač kalicha a horlivý stoupenec nápravy světské církve i křesťanského života. Zcela v duchu nekompromisního pojetí zákonnosti evangelia, jež vyznačovalo celou českou reformní školu, neuznával koexistenci různých „pravd“ a různých přístupů k poučením Písma. Pravda byla jen jedna, ta pocházela přímo od Boha a tu také Žižka jako jedinou uznával.
„Bratře, ty jsi Elijáš? Já jsem se psal Jan Žižka z Kalicha, a pocházím z Trocnova. Ty jsi arci o mně neslýchal, ale já jsem často myslil na tebe. Tvá Jezábel byla zlá, ale naše, světská církev, byla ještě horší. A co jsem já pobil jejích proroků!“
Útěcha pro nemocné svaté. Slábnou a bojí se, že už nikdy nevstanou z lůžka pochybností a strachu, ale Velký lékař může odstranit nemoc i slabost, která z ní pramení. Posílí slabé. Učiní to tím nejlepším možným způsobem, neboť to bude „v Hospodinu“. Naše síla je mnohem lepší v Bohu než v sobě. V Pánu vede ke společenství, v nás samých by vedla k pýše. V nás samých by byla smutně omezená, ale v Bohu nezná hranic.
Nyní musíme pokračovat v našem historickém přehledu, protože, jak jsem se snažil ukázat, tyto historické události a myšlenky jsou pro nás důležité i dnes. Ať už se nám to líbí, nebo ne, jako křesťané jsme do nich zapojeni. Myslím, že jedním z největších hříchů, zejména evangelikálů, je říci: „Tohle mě nezajímá, nemám čas se tím otravovat. Dokud můžeme v naší místní církvi dál evangelizovat a mít společenství, proč bychom se tím měli zabývat?“
Člověk smyslných požitků se nedívá dál než za přítomný okamžik. Jeho jediným cílem je nynější požitek. Jí a pije a na čas je spokojen. Žádné další úvahy nenaplňují jeho mysl, žádné rozpínání se do neznáma, žádné zkoumání příčin a následků, žádné rozsáhlé srovnávání minulé a současné vědy, žádná myšlenka, která by ho přenášela dál, ke generacím, které teprve přijdou, a ve své touze po poznání by si povzdechla, že v této slastné honbě nemůže žít věčně!
