Zamyšlení z Božího slova

Krátká zamyšlení z Božího slova na každý den. V roce 2026 jsou tato zamyšlení z knihy Genesis. Tato zamyšlení můžete dostávat v podobě zpráv prostřednictvím Telegramu, když se přihlásíte k odběru kanálu „Zamyšlení z Božího slova“.
V letošním roce budeme touto formou krátkých zamyšlení postupně procházet knihou Genesis. Některým veršům z této knihy se budeme věnovat trochu více (zvláště v prvních kapitolách, většinu veršů pomineme, protože se jedná o vyprávění, které má svůj kontext, který většinou není možné vtěsnat do krátkého zamyšlení. Stejně jako v uplynulých letech se i letos chceme zaměřovat především na to, jak nás kniha Genesis vede k Pánu Ježíši Kristu, jak na něj ukazuje a jak o něm mluví. Kéž z těchto zamyšlení můžete načerpat hojný užitek.

2. ledna

Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi. (Gn 1,1)

Na počátku byl Bůh. Tento první verš Bible je smrtelnou ranou ateismu, protože na počátku Bůh stvořil nebe a zemi. Bohem všechno začíná a bez Boha by tady nebylo vůbec nic, protože to byl on, kdo na počátku stvořil. Od Boha se všechno odvíjí a bez něj nedává nic smysl. Ať už jsou vysvětlení a „důkazy“ ateistů jakékoliv, nakonec vždycky narazí na neschopnost vysvětlit původ hmoty a musí se uchýlit k tomu, co tolik vyčítají teistům – k víře. Musí věřit, že se to všechno obešlo bez Boha. Je to víra, která je postavená čistě „na vodě“, tady na ničem, nemá žádné racionální odůvodnění a nedává žádný smysl. V této víře je člověk „něco“ mezi dvěma „nic“ – před ním bylo nic, potom je on, a po něm následuje opět „nic“.

1. ledna

Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi. (Gn 1,1)

První věta Bible začíná počátkem. Boží slovo nás přivádí do světa, který má svůj počátek. A nejenom tento svět. Všechno v tomto světě má svůj počátek. Kromě Boha samotného neexistuje nic, co by počátek nemělo. Jenom trojjediný Bůh, Otec, Syn a Duch svatý, je věčný – bez počátku a bez konce. Počátek nám totiž také říká, že je zde i nějaký konec. Všechno, co má někde svůj počátek, bude mít jednou také svůj konec. Nicméně z této trýznivé marnosti se lidé mohou vymanit, když se ve víře přiznají k tomu, který sám sebe označuje za „Počátek i konec“, nebo také za „Alfu i Ómegu“, první a poslední písmena řecké abecedy, k Pánu Ježíši Kristu. On je ten, kdo vede naši víru od počátku až do konce.