Gedeon je mou oblíbenou postavou Bible. Vedle Davidova boje s Goliášem je pro mne názornou ukázkou, jak může jedinec, na jehož straně je Bůh, porazit obrovskou přesilu nepřátel. Avšak v současné době se v ČR proslavil jiný Gedeon. Jde o farmaceutickou firmu Gedeon Richter, která prosadila výdej levonorgestrelu, léčiva určeného mimo jiné i k hubení oplodněných lidských vajíček. Nabízím proto malé zamyšlení na celou situací.
Modlete se za sdílení těchto tezí s dalšími a sdílejte každou z nich jednotlivě. Věřím, že mnozí potřebují slyšet tyto pravdy, které sdílím v pokoře s vědomím slabosti a nedostatečnosti svého vlastního křesťanského života. Kéž by Bůh přišel ve svém milosrdenství a zapálil křesťany pro svou slávu. Kéž dnes Boží Beránek přijme skrze naše životy odměnu za své utrpení.
V článku „Vytrvalost a bezpečí, nebo nejistota?“ jsme se zabývali otázkou, jak bezpečí našeho spasení souvisí s podstatou evangelia, tedy s tím, že spasení je jenom z Boží milosti a vede k jistotě, protože způsobuje proměnu lidského charakteru, lidského srdce, smýšlení i života, a tak mění i konečné místo našeho určení, jímž se stává Boží přítomnost. V dalším článku – Jistota spasení – jsme si ukázali, jak jistota spasení souvisí s Božím charakterem.
Dnes se podíváme na několik textů z Božího slova, v nichž nás Bůh ujišťuje o našem spasení.
Většina křesťanů žije jakoby polapeno mezi strachem a nadějí, jakoby viseli mezi nebem a peklem. Někdy doufají, že jsou na cestě do nebe, jindy si myslí, že patří peklu. V jedné chvíli doufají, že je s nimi vše v pořádku, ale brzy na to jsou plni strachu, že budou odsouzeni pro svou vnitřní zkaženost nebo proto, že podlehli síle pokušení. A tak se potácejí, jako loď v bouři, zmítaná sem a tam.
Otevřený dopis autora br. Michalkovi, který se týká jeho prezentace v zábavním pořadu České televize.
Víra je milost, která očišťuje srdce. Víra je panenská milost, která má čistou a nebeskou přirozenost. Víra je v duši totéž, čím je v těle lék, který pracuje proti nemoci. Víra pracuje proti pýše, sebelásce a pokrytectví.
Velmi rád používám biblický pozdrav pokoj vám - je to výraz požehnání, který chci předat také vám. Pokoj s Bohem, který máme skrze oběť našeho Pána Ježíše Krista je skutečně ničím nenahraditelný. Bůh nám ve své dobrotě poslal Spasitele, abychom v Něm došli smíření s Bohem i s lidmi.
Odpověď Milana Michalka na otevřený dopis, který jsem mu zaslal v pátek 25. 5. 2012. Pod ním je moje odpověď, kterou jsem mu dnes odeslal.
Téma prvního ročníku Pastorální konference zní “Dostatečnost Písma ve službě.” Přijeďte a zkoumejte s námi moc Božího slova. Uvidíme, jak Písmo poskytuje vše, co církev potřebuje k růstu a k tomu, aby byla efektivní ve své službě pro našeho Pána Ježíše Krista.
Speciální host: - apologet, autor, učitel a kazatel - Dr. John Blanchard bude mluvit na téma:
"Věří Bůh v ateisty?" a také o své knize "Poznej skutečného Ježíše".
Jakubův list není adresován konkrétní církevní obci, ale židokřesťanům, kteří byli touto dobou rozptýleni do nejrůznějších oblastí. Z obsahu dopisu můžeme vidět, že je Jakub označuje jako následovníky Krista. Hlavním přínosem Judova listu je jeho důraz, že křesťanská víra se musí projevovat skutky. Dnes se podíváme na 2. část prvních 4 veršů, na tři základní principy radikální víry.
V předchozím článku „Vytrvalost a bezpečí, nebo nejistota?“ jsme si ukazovali, že naše spasení je naprosto pevné, jisté a nepohnutelné – a to proto, že nezávisí na nás, ale na Bohu, který se nemění. Bůh je pevný, je jediná jistota, kterou máme.
Naše spasení je z Boha, proto můžeme mluvit o tom, že je naprosto jisté a pevné. Podívejme se na dnes na celou věc ještě z jiného úhlu pohledu. Položme si následující otázku: Co by to znamenalo pro Boha, kdyby opravdový věřící mohl definitivně odpadnout a ztratit své spasení, takže by skončil v pekle a nikoliv v Boží přítomnosti?
Naše země se otřásá jedním veřejným skandálem za druhým, a to nehledě na ty, které jsou potichu zameteny pod koberec. Vládní strana, která slibovala zatočit s bezprávím se vysmívá právu i spravedlnosti. Korupce se začíná stávat společensky přijatelným hříchem podobně jako manželská nevěra, rozvod nebo zabíjení nenarozených dětí.
