Vedení
Alan Thomas
Zaujalo mě slovo, které se v listu Židům používá pro starší. Zde jsou tito muži nazýváni vedoucími (13,7.17.24). Zřídkakdy, pokud vůbec, jsem takové muže slyšel nazývat „vedoucími“. Proč tomu tak je?
Před vodami potopy vešel Noe a s ním jeho synové i jeho žena a ženy jeho synů do archy. (Gn 7,7)
Noe věřil Bohu a byl ospravedlněn z milosti skrze víru. Jako jediný z celého pokolení, které tehdy na zemi žilo, věřil Bohu. Proto s ním Bůh sdílel informace o svém soudu, který postihne celou zemi. V této víře se Noe ukryl na místo, které mu Bůh určil, do archy, kterou vybudoval vlastníma rukama. Tohle je něco, co ukazuje na lidství Pána Ježíše Krista – on měl být a byl jedním z nás. Měl být z lidského pokolení. Byl přirozeným pokračováním lidského rodu. A přesto byl mnohem víc než jenom člověkem – byl a je Božím Synem, který byl detailně popsán v mnoha proroctvích, který byl zaslíben ode dne pádu. Pouze v něm je úkryt pro hříšného člověka, k němu a do něj musí člověk utéci, aby se zachránil před Božím hněvem.
Zaujalo mě slovo, které se v listu Židům používá pro starší. Zde jsou tito muži nazýváni vedoucími (13,7.17.24). Zřídkakdy, pokud vůbec, jsem takové muže slyšel nazývat „vedoucími“. Proč tomu tak je?
Odchod z církve je pro křesťany i pastýře bolestivé téma. A jistě to během posledních několika let díky covidu, krizi způsobené volbami a kritickou rasovou teorií okusil každý sbor. Je to jedna z nejsmutnějších věcí, které jsem zažil. A vím, že nejsem sám. Všichni moji kolegové pastýři v jiných sborech v naší oblasti zažili tento pohyb duchů, kdy se bratři a sestry doslova vytratili, odpojili se – žádná komunikace, žádný rozhovor. To není zdravý způsob, jak opustit církev.
Náš text vede přímo ke spasení – máme se modlit za to, aby lidé kolem nás, aby naši nadřízení, naši politici, policisté, soudci, bohatí podnikatelé, a vůbec všichni, jimž byla od Boha svěřena nějaká moc, byli spaseni. Nevíme, koho z nich Bůh před stvořením světa vyvolil ke spasení, proto se máme modlit a máme jim kázat evangelium.
Zahrajme si hru se slovy. Dokončete větu: „Kočka sedí na ...“ Představuji si, že jste měli různé možnosti, ale nejsilnějším uchazečem bylo pravděpodobně „gauč“. Pokud však přidám jednu větu na začátek, může se to změnit. Jaké slovo vás tedy napadne, když napíšu: „Micka je zase v kuchyni. Ta kočka sedí na ...“ Možná je teď nejpravděpodobnější odpovědí „stůl“, i když existují i jiné možnosti.
Existuje takové místo, kterému se říká peklo. Ať vás nikdo neoklame planými řečmi. Když se lidem něco nelíbí, snaží se tomu ze všech sil nevěřit. Až Pán Ježíš Kristus přijde soudit svět, potrestá všechny, kdo nejsou jeho učedníky, strašlivým trestem!
Co je to dobrý vzhled? No, rozhodně to neznamená být nafoukaný a škrobený a povyšovat se nad ostatní lidi, protože povýšený pohled odpuzuje srdce, zatímco vlídná slova je získávají. Není to ani oblékání se podle posledních výkřiků módy, protože takové oblečení obvykle znamená dům zaneřáděný uvnitř a zápraží bez čistého bílého prádla.