A oni jsou bez utěšitele (Kaz 4,1)

A oni jsou bez utěšitele… (Kaz 4,1) 

Ubohé oběti! A nenašel se nikdo, kdo by je utěšil? Ani jeden z jejich bratrů z lidského rodu! Copak nebyli bratři? Pocházeli od jednoho otce, byli stvořeni stejným Bohem, spojeni poutem krve! Ó hříchu, jakou spoušť jsi způsobil ve všem, co je bratrské!

„Neměli žádného utěšitele!“ Takoví lidé existují dodnes. Někteří nemají utěšitele, protože nemají přátele. Někteří proto, že nikdo nerozumí jejich zármutku. Jiní proto, že lidské soucítění nedokáže pochopit jejich utrpení. A další proto, že jsou zdrceni žalem. Pokud jde o útěchu, nic je nedělí od sebevraždy, šílenství nebo zlomeného srdce.

Čtenáři, nemáš žádného utěšitele? Jsi příliš chudý, příliš pokorný, příliš plachý, příliš odlišný od světa – aby se o tebe lidé zajímali? Nebo jsou tvé zkoušky, konflikty a pokušení něčím, čemu málokdo rozumí? Jsi tedy ve své citlivosti osamělý? Jsi v pokušení propadnout zoufalství? Ach, můj příteli, opravdu není žádný utěšitel? Nikdo, kdo by tě litoval! Jak to? Nikdo, kdo by tě miloval! A nikdo, kdo by tě utěšil!

Kde je tedy Ježíš? Neznáš ho? Kde je Boží Duch svatý? Nezůstává s tebou, nepřebývá v tobě? Pokud ne, není divu, že nemáš „nikoho, kdo by tě utěšil“.

„Ubohými utěšiteli“ jsou všechny pozemské věci. Působí pouze na povrchu, nedokážou se dostat k srdci. Nedokážou odstranit jed z utrpení ani vytáhnout šíp ze zraněné duše. Takovou útěchu musíte hledat tam, kde ji lze najít – u Ježíše! On přišel výslovně jako Utěšitel. Když byl na zemi, utěšoval své přátele, a když je opustil, koho řekl, že jim pošle? Jiného Utěšitele! (J 14,16.)

Ó, můj příteli, jakou útěchu potřebuješ? Útěchu pro svůj pocit hříchu? Útěchu pro ostré pokušení? Útěchu pro bojující konflikt? Útěchu pro temnotu v duši? Je to útěcha pro nemoc, chudobu nebo smutek? Pro ztrátu přátel? Pro ztrátu charakteru? Ó! Pokud miluješ Pána, neříkej: „Nemám žádného utěšitele!“ Pán je tvým utěšitelem!

„Žádný utěšitel!“ Copak v Ježíši není žádná útěcha – v opření se o jeho hruď – v sdělení mu svých zármutků? Žádná útěcha v jeho milosti? Žádná útěcha v jeho lásce? Ach! Zamysli se znovu a neříkej: „Nemám žádného utěšitele!“

A vy, kteří jste nešťastní! Vy, kteří neznáte Ježíše! Vy, kteří hledáte pouze pozemské utěšitele! Co vám mám říci? No přece, abyste se také obrátili k Ježíši! Přineste všechny své hříchy k Ježíši! Hledejte utěšitele v Ježíši! Pokud tak učiníte, on vás ve vašem utrpení neopustí, ale skutečně vás potěší.