Myšlenky o myšlenkách

Velmi málo z tohoto článku je třeba přičíst na vrub Jana Oráče, protože náš služebník, jak mohu říci, obstaral koně a vedl pluh; oráč jen tu a tam práskl bičem, aby lidi neusnuli. „Dvě hlavy jsou lepší než jedna,“ řekla žena, když šla se svým psem na trh. S prominutím, náš služebník je ta žena a jediná rozumná hlava v celé této záležitosti. Je to člověk, který je zvyklý dávat svým lidem mnoho věcí zcela jiného druhu, než je to, co může oráč vytáhnout ze své kapsy. Ale na jeho žádost jsem do jeho myšlenek vložil také několik zdejších přísloví, která, jak říká, jsou „peprná“, což je jeho velmi laskavý způsob, jak to vyjádřit. Doufám jen, že jsem mu svými drsnými výrazy nepokazil psaní. Jestli to myslí dobře, rád bych viděl ještě pár jeho kousků, k nimž bych mohl připojit svá vyjádření; a veřejnost bude vždy poctivě informována o tom, zda mají být poznámky považovány výlučně za „Hovory Johna Oráče“, nebo za spisy dvou postav v jedné osobě.

V roce není tolik hodin, jako může být myšlenek v jediné hodině. Myšlenky létají v hejnech jako špačci a rojí se jako včely. Nedají se spočítat podobně jako uschlé podzimní listí a jako články řetězu na sebe navazují jedna na druhou. Jak neklidná bytost je člověk! Jeho myšlenky tančí sem a tam jako mušky za letního večera. Jako hodiny plné koleček s kyvadlem v plném chodu se jeho mysl pohybuje tak rychle, jako letí čas. Proto je myšlení tak důležitou záležitostí. Velké množství maličkostí způsobuje mnohé, stejně jako mnoho lehkých myšlenek působí velkou tíhu hříchu. Zrnko písku je dost lehké, ale Šalomoun nám říká, že hromada písku je těžká. Když je tu tedy tolik dětí, měla by se o ně matka dobře starat. Měli bychom si dávat pozor na své myšlenky, protože pokud se z nich stanou naši nepřátelé, bude jich na nás příliš mnoho a stáhnou nás do záhuby. Myšlenky z nebe jako ptáci na jaře naplní naši duši hudbou, ale myšlenky zlé nás uštknou jako zmije.

Obecně se má za to, že myšlenka je zadarmo, ale vzpomínám si, že jsem četl, že myšlenky jsou sice bez poplatků, ale nikoliv bez pekla, a toto tvrzení se docela shoduje se starou dobrou knihou. Za myšlení nemůžeme být předvoláni před časný soud, ale spolehněte se, že za ně budeme souzeni u posledního soudu. Zlé myšlenky jsou jádrem hříchu, sladem, z něhož se hřích vaří, troudem, který chytá jiskry ďáblových pokušení, žejdlíkem, v němž se mléko představivosti mění v záměr a plán, hnízdem, do něhož kladou vejce všichni zlí ptáci. Buďte si tedy jisti, že stejně jako oheň spolehlivě spálí roští i polena, Bůh potrestá myšlenky na hřích právě tak jako hříšné skutky.

Ať se nikdo nedomnívá, že Pán neví o našich myšlenkách, vždyť on má okno do nejtajnější komůrky duše, okno, u kterého nejsou žádné okenice. Jako pozorujeme včely ve skleněném úlu, tak nás vidí Pánovo oko. Bible říká: „I podsvětí, říše zkázy, je na očích Hospodinu, tím spíše srdce synů lidských.“ Bůh ví o člověku všechno. V nebi nejsou žádná tajemství. To, co se děje v soukromé komůrce srdce, je před vševidoucím okem veřejné, jako kdyby to bylo na ulici.

Někteří však řeknou, že se nemohou ubránit špatným myšlenkám. To je možné, ale otázka zní: Mají je v nenávisti, nebo ne? Nemůžeme zabránit zlodějům, aby se nám dívali do oken, ale pokud jim otevřeme dveře a radostně je přijmeme, jsme stejně špatní jako oni. Nemůžeme zabránit ptákům, aby nám létali nad hlavou, ale můžeme jim zabránit, aby si stavěli hnízda v našich vlasech. Marné myšlenky budou klepat na dveře, ale my jim nesmíme otevřít. I když hříšné myšlenky povstávají, nesmí vládnout. Ten, kdo v ústech obrací sousto stále dokola, tak činí proto, že mu chutná, a ten, kdo rozjímá o zlu, ho miluje a je připravený se ho dopustit. Myslete na ďábla a on se objeví; obraťte své myšlenky k hříchům a vaše ruce je budou brzy následovat.

Hlemýždi za sebou zanechávají sliz, stejně jako marnivé myšlenky. Šíp může proletět vzduchem a nezanechá žádnou stopu, ale špatná myšlenka vždy zanechá stopu jako had. Kde je velký provoz špatného myšlení, tam bude i mnoho bahna a špíny; každá vlna špatných myšlenek přidává něco ke zkaženosti, která hnije na břehu života. Je strašné pomyslet na to, že zlá představa, které se jednou oddáme, dostane klíč od naší mysli a může se do ní velmi snadno dostat znovu, ať chceme, nebo nechceme, a může se vrátit tak, že s sebou přivede sedm dalších duchů, ještě zkaženějších, než je ona sama. Co bude následovat, nikdo neví. Chovejte hřích v klíně myšlenek a vyroste z něho obr. Namočte provaz do oleje, a jak bude hořet, až se k němu dostane oheň. Přiložte člověka nasáklého zvrácenými myšlenkami k vhodné příležitosti a okamžitě se rozhoří jasným plamenem hříchu. To nám ukazuje, jak moudré je každý den sledovat myšlenky a představy svého srdce. Dobré myšlenky jsou požehnanými hosty a měly by být srdečně vítány, dobře živeny a velmi vyhledávány.

Hovory Jana Oráče