10. prosince

S nadějí vyhlížím tvoji spásu, Hospodine, a tvá přikázání plním. (Ž 119,166)

Naděje je vzácná, takže každý, kdo ji má v plném biblickém slova smyslu, je požehnaný. Takový člověk byl zastaven Bohem uprostřed své bezbožnosti a marnosti a Bůh ho odvrátil od jeho zlé cesty k sobě, ze své milosti mu dal nové srdce, které má zalíbení v Hospodinově zákoně a které chce plnit Boží slovo. Kdo jiný, než člověk s novým srdcem, má touhu plnit Hospodinova přikázání? Kdo jiný, než člověk naplněný Duchem svatým, může skutečně naplňovat Pánovy příkazy? Jak by mohl milovat ten, do jehož srdce není vylita Boží láska? Jak by člověk mohl vyvyšovat Pána Ježíše Krista, pokud by nejdříve nezemřel spolu s ním? Jak by mohl zapřít sám sebe a vzít svůj kříž, kdyby nejdřív nepřišel k Pánovu kříži a nevložil svůj život do jeho rukou?