17. prosince

Kéž mé bědování dolehne až k tobě, Hospodine, dej mi rozum podle svého slova. (Ž 119,169)

Přirozený člověk je ve své vzpouře proti Bohu jako zvíře bez rozumu (Ž 32,9). Člověka, který prohlašuje, že tu Bůh není, Písmo označuje za blázna, hlupáka (Ž 14,1). Zoufale potřebujeme rozum, abychom poznali Boha a mohli ho uctívat v Duchu a v pravdě. Proto se žalmista nemodlí za porozumění jako takové, ale modlí se za rozum podle Božího slovo, za mysl, která je proměněná a obnovená Písmem. To je skutečný rozum, který spočívá v poznání Boha a toho, kterého poslal, Ježíše Krista. A to je také život a pokoj, milost a požehnání. Bože, dej mi rozum podle své pravdy, dej mi své světlo, abych se mohl radovat z poznání tebe a velebit tvou dobrotu.