24. října

Soužení a úzkost na mě doléhají, přikázání tvá jsou pro mne potěšením. (Ž 119,143)

Tento svět leží ve zlém, takže soužení a úzkost nejsou neobvyklými hosty v životech Božích dětí. A jak nám ukazuje Nový zákon, měly by být dokonce vítanými hosty, protože jsou jedním z důsledků následování Pána Ježíše Krista, který svým učedníkům řekl: „Jestliže pronásledovali mne, i vás budou pronásledovat“ (J 15,20). A apoštol dodává: „A všichni, kdo chtějí zbožně žít v Kristu Ježíši, zakusí pronásledování“ (2Tm 3,12). Jakub nám ve své moudrosti připomíná, že když takové věci přicházejí do našich životů, máme se radovat (Jk 1,2), protože jsou prostředkem k posílení a prověření naší víry. Soužení a úzkost doléhaly na žalmistu, zakoušel je i Pán Ježíš, byly skoro trvale přítomné v životě učedníků, takže by nás neměly překvapit ani v našich vlastních životech.