Kdo je člověk? Kdo muž? A kdo žena? Normální svět končí vyznáním: Bůh není!

Víte, když se podíváme na současnou dobu – na svět okolo nás, je to na jednu stranu neuvěřitelná podívaná, a přitom i absurdní drama. Dnešní západní svět, kde žijeme, nelze nazvat jinak než ztraceným světem. Je to svět, kde není patrné, co je nahoře a co dole; co napravo a nalevo. Je to svět, kde sladké chutná jako hořké a hořké jako sladké; kde je pravda lží a lež pravdou.

Jaroslav Kernal

Panovníku Hospodine! Ty víš, že jsem jednou nebyl. Tys byl beze mne, svět byl beze mne, a ne dny a ne léta, než let celé tisíce a nikoho ani nenapadlo, že bych tu ještě scházel. Až tys řekl: Buď! – a já jsem byl a já jsem a nevím, jak dlouho budu, snad jen ještě dnes a zítra, a svět bude beze mne a snad ještě tisíce let, a nikdo mne nepohřeší a nikoho ani v duchu nenapadne, že bych zde byl někdy býval. Ó, Slitovníku můj! Nebyla to pouhá milost, když jsi mne zavolal a já jsem se objevil? – Jistě milost, pouhá milost, jako že to je pouhá milost, že jsem dosud zde a o milosti k tobě mluvím.

Kdo zapomněl na minulost, bude nutně opakovat její chyby. Křesťané staví na minulosti a díky tomu se mohou s nadějí dívat do budoucnosti. Bůh nám dal své Slovo, které z větší části popisuje minulost. Máme se učit z toho, co Bůh dělal s generacemi před námi. A skrze optiku Božího slova se můžeme dobře učit také z dějin, které nejsou zapsané přímo v Bibli. 

1. Co je křest? Křest je ustanovení (Památka Páně je to jediné další), které bylo dáno na znamení vyznání víry a jako symbol spasení skrze smrt, pohřbení a vzkříšení Krista (Mk 16,16; Ko 2,12; Ř 6,3).

2. Kdo má být pokřtěn? Pouze ten, kdo věří, ne nemluvňata ani nevěřící lidé. Nic nebrání tomu, aby byl pokřtěn každý, kdo ve svém srdci uvěřil, že ‚Ježíš Kristus je Syn Boží‘ (Sk 8,26–38).

Adam Vondruška

Křesťan je někdo, kdo může říct: „Ježíš Kristus zemřel za mě.“ Je to jeden z hlavních rysů opravdového křesťanství. Být schopen toto říct s jistotou a rozhodným povzbuzením: „Když Ježíš na kříži umíral, měl na mysli mě a za mě zemřel. Zaplatil tam za moji nepravost. Vzal na sebe trest za moji vinu. On zemřel kvůli mně.“ To je křesťanství ve své nejsyrovější podobě.