Ze všech zvířat čistých vezmeš s sebou po sedmi párech, samce se samicí, ale ze zvířat, která nejsou čistá, jen po páru, samce se samicí. Také z nebeského ptactva po sedmi párech, samce a samici, aby zůstalo naživu potomstvo na celé zemi. (Gn 7,2–3)
Noemovi dal Bůh prostředek záchrany před fyzickým soudem – to byla archa, do které měl vejít i se svou ženou, se svými třemi syny a jejich ženami. A protože se Boží soud týkal celé země, měla spolu s nimi nastoupit všechna zvířata – vždy pár od každého druhu, resp. od čistých zvířat sedm párů a od nečistých zvířat po jednom páru. Čistá zvířata jsou přežvýkavci s rozdělenými kopyty a nečistá jsou všechna ostatní zvířata včetně těch, co mají tlapy – tedy všichni predátoři, a všechna havěť hemžící se po zemi (viz Lv 11). Také draví ptáci byli nečistí. Archa byla Bohem určeným prostředkem fyzické záchrany lidí i všeho živého, a víra, se kterou Noe archu stavěl a s níž Boha poslouchal, byla nástrojem záchrany duchovní.
Drazí v Kristu, před památkou Páně se podíváme na jeden verš z 12. kapitoly knihy Exodus, který se týká toho, co bylo přikázáno, ke slavnosti nekvašených chlebů. Pro kontext toho co, bylo přikázáno, přečtu Exodus 12,15-20 a potom si ukážeme, jak Pán Ježíš naplnil to, co se přikazuje v 15. verši.
Protože je rozšířeno šest bludů, jimiž by mnozí mohli být svedeni, dal jsem zapsat svaté Písmo na stěnu v Betlémské kapli, aby se jich lidé vyvarovali: první je blud o stvoření, druhý o víře, třetí o odpuštění hříchů, čtvrtý o poslušnosti, pátý o kletbě, šestý o svatokupectví.
V minulém článku o očkování jsem se zamýšlel nad tím, jaký by měl být přístup křesťana k očkování proti Covid-19. Od napsání toho článku uplynul měsíc a z reakcí některých křesťanů i z toho, co můžeme vidět v médiích, je stále zjevnější, že přinejmenším někteří lidé by z očkování chtěli udělat morální téma. Situace se v tomto směru příliš neliší od loňského léta, kdy se někteří lidé snažili udělat morální téma z nošení, resp. nenošení roušky.
Před námi jeden z nejkrásnějších příběhů v celé knize. Je to příběh Josefa. Není to vůbec jednoduchý příběh, ale je to příběh, který nejvíce v celé knize Genesis ukazuje na Pána Ježíše Krista. Josef už bude hlavní postavou až do konce knihy Genesis.
Mám rád legrační a přitom často hluboce pravdivé postřehy o lidské povaze z kreslených vtipů v sérii Peanuts. „Miluju lidstvo!“ křičí Linus. „Co nemůžu vystát, jsou lidi!“ Kdyby to nebyl Linus, mohl bych to být já. Nebo vy. Když slyšíme kázání o „lásce“, všichni máme sklon si říkat: „Amen, bratře! Jen kaž! Moje žena potřebuje takovéhle kázání jako sůl! Taky moje děti to potřebujou slyšet! Pane, pomoz jim, aby na to dávali pozor! Co, já? Já jsem v podstatě laskavý člověk.
Tak mluv, napomínej a přesvědčuj se vším důrazem. (Tt 2,15)
Pavel završuje své vyučování ve druhé kapitole výzvou Titovi, ve které mu opakuje, co má dělat a jak to má dělat. Můžeme se tady zaměřit na dvě věci – jednak je to obsah toho, co má Titus, a spolu s ním také každý křesťanský služebník, říkat a dále je to činnost, kterou má dělat a která je v patnáctém verši popsaná třemi příkazy – mluv, napomínej, přesvědčuj.
