Před vodami potopy vešel Noe a s ním jeho synové i jeho žena a ženy jeho synů do archy. (Gn 7,7)
Noe věřil Bohu a byl ospravedlněn z milosti skrze víru. Jako jediný z celého pokolení, které tehdy na zemi žilo, věřil Bohu. Proto s ním Bůh sdílel informace o svém soudu, který postihne celou zemi. V této víře se Noe ukryl na místo, které mu Bůh určil, do archy, kterou vybudoval vlastníma rukama. Tohle je něco, co ukazuje na lidství Pána Ježíše Krista – on měl být a byl jedním z nás. Měl být z lidského pokolení. Byl přirozeným pokračováním lidského rodu. A přesto byl mnohem víc než jenom člověkem – byl a je Božím Synem, který byl detailně popsán v mnoha proroctvích, který byl zaslíben ode dne pádu. Pouze v něm je úkryt pro hříšného člověka, k němu a do něj musí člověk utéci, aby se zachránil před Božím hněvem.
Modlitba a Boží slovo jsou nejlepší a nejsilnější zbraně, které nám Pán svěřil. Patří k sobě a jsou spolu vzájemně propojené a na nás je, abychom je správně, dobře a účinně používali. K tomu mohou posloužit také některé články z tohoto čísla časopisu.
Vzpomínám si na příběh, který vyprávěl William Dawson, jemuž naši přátelé wesleyáni říkali Billy Dawson, což byl jeden z nejlepších kazatelů, kteří kdy vystoupili na kazatelnu. Jednou kázal na text: „Skrze tohoto člověka se vám zvěstuje odpuštění hříchů.“ Poté, co přečetl svůj text, klesl za kazatelnu, takže ho nebylo vidět, jen bylo slyšet hlas, který říkal: „Ne ten muž na kazatelně, který vám zmizel z očí, ale ten muž v Bibli. Člověk popsaný v Písmu je ten, skrze něhož je vám zvěstováno odpuštění hříchů.“
Charles Spurgeon
V závěru našeho minulého studia jsme se snažili ukázat, že Písmo zcela jasně naznačuje, že vrchnost, tedy stát, má moc brát život. Ve věci trestu smrti vláda „nenese meč nadarmo“. Nepoužívá však meč jako jednotlivec, ale jako Boží služebník. A to nás přivádí k dalšímu problému, který velmi úzce souvisí s problémem trestu smrti a vzniká stejným způsobem. Nyní se musíme zabývat otázkou pacifismu.
Bůh dává bezbožným podíl tady na zemi, aby jim i světu ukázal, jak málo dobrého je ve všech pozemských věcech. Kdyby byli skutečně dobří, nikdy by je od něho neobdrželi. Je to důkazem toho, že v síle těla není nic znamenitého; vždyť vůl jí má více než ty. Ani v hbitosti tvého těla není znamenitost, neboť pes je hbitější než ty. Důkazem, že v přepychovém oděvu není velké znamenitosti, je i to, že páv má pestřejší oděv než ty a důkazem, že ani zlato a stříbro není tím nejvýbornějším, je, že Indiáni ho mají více než ty.
Mnoho lidí mluví o povolání ke službě. Myslí tím, že od Boha obdrželi zvláštní příkaz kázat. Tento příkaz je dán různými způsoby; může to být dojem, který na mysl a srdce zapůsobí během modlitby, při četbě Písma nebo při poslechu kázání. Někdy se tento dojem dostaví náhle a nečekaně. Jindy je to postupný tlak na svědomí, že je to Boží vůle, a pak je dán text z Písma, který toto „povolání“ potvrdí.
