Soli Deo Gloria č. 21-22

Doba čtení: 1 minuta
12. 8. 2022

Bůh odpočinutí

V tuto hodinu spočíváme v zaslíbeních našeho věrného Boha a víme, že jeho slova jsou plná pravdy a moci. Spočíváme v učení jeho Slova, které je samo o sobě útěchou. Odpočíváme ve smlouvě jeho milosti, která je přístavem rozkoše. Ježíšova osoba je tichým místem odpočinku pro jeho lid, a když se k němu přiblížíme při lámání chleba, při naslouchání Slovu, při zkoumání Písma, v modlitbě nebo ve chvále, zjistíme, že jakákoli forma přiblížení se k němu je návratem pokoje do našich duší. Bůh pokoje dává dokonalý pokoj těm, jejichž srdce v něm spočívá.

Jen zmlkni před Bohem, duše má (Ž 62,6)

Doba čtení: 3 minuty
9. 8. 2022
Jan Karafiát

Znovu a znovu, a ať se zdá, že je to všechno nadarmo, a ať tě zdržuje, kdo chce a co chce – jen zmlkni před Bohem, duše má! Před něčím ty, duše, musíš zmlknout, i kdyby to byla mizerná sukně. Ale ty, má milá duše, ty se měj k němu a jenom k němu. – Že to neumíš? – Však on tě naučí, on sám se svými pomocníky. A ti chodí světem, mají v rukou nožíky a bez milosti přeřezávají všechna pouta, jimiž se ta duše lidská k světu poutá, ať jsou to již řetězy anebo stébla. – Arci že to nejde snadno, bolest při tom přenesmírná, ale potom: „Osidlo se přetrhalo a jsme svobodní.“ Člověk se tu něčemu přiučil, o čem neměl tušení. – Jen zmlkni před Bohem, duše má! – A když o tom přemýšlí a přemýšlí, a rád by to řekl co nejjasněji a nejjadrněji – ono to zní přece jenom zase: Jen zmlkni před Bohem, duše má, konečně zmlkni!

Mluv, co tě učí

Doba čtení: 2 minuty
2. 8. 2022
Charles Spurgeon

Mnohý opravdový služebník Páně je pomalý v řeči, a když je vyzván, aby se za svého Pána postavil, je ve velkém zmatku, aby svou špatnou obhajobou nepokazil dobrou věc. V takovém případě je dobré si uvědomit, že Pán stvořil jazyk, který je takto pomalý, a musíme si dát pozor, abychom z toho nevinili našeho Stvořitele. Může se totiž stát, že pomalý jazyk nebude tak velkým zlem jako jazyk rychlý a že málo slov může být větším požehnáním než příval slov. Je také zcela jisté, že skutečná zachraňující moc nespočívá v lidské rétorice s jejími tropy, hezkými frázemi a velkolepými projevy. Nedostatek plynulosti není tak velkým nedostatkem, jak to vypadá.

Zameteme vše pod koberec?

Doba čtení: 5 minut
23. 7. 2022
Ondřej Kutý

Církev dělá, jakoby se za poslední dva roky vlastně nic nestalo: „Vraťme se ke kázání Evangelia. To, že jsme podlehli mediální manipulaci a ve slepé poslušnosti vládním nařízením jsme decimovali Kristovu nevěstu, to už neřešme, je to za námi.“ Často se tak mluví o tom, že po kovidových lockdownech se zpátky do společenství nevrátilo velké množství vyznávajících křesťanů, což se přisuzuje tomu, že se prostě oddělil plev od zrna a kozy od ovcí. Už se tolik ale nemluví o tom, z jakých důvodů se tito lidé nechtěli vrátit, protože mnoho církví jednoduše zašlo nad to, co je psáno, a byly tak nevěrné Pánu a neposlušné Jeho Slovu, když mnohé sbory omezily nebo dokonce ukončily shromažďování Božího lidu, a to na základě poselství strachu, které nám bylo lživě a manipulativně předkládáno z médií.