Zpívejme hlasitěji (cz titulky)
Budete i vy jednou někým, kdo se snaží najít výmluvu pro svou apatii, zatímco celosvětová církev čelí perzekuci a milióny dětí je vražděno prostřednictvím potratů? Budete jen hlasitěji zpívat?
Setba i žeň a chlad i žár, léto i zima a den i noc nikdy nepřestanou po všechny dny země.“ (Gn 8,22)
Máme mít jistotu, že Bůh bude udržovat podmínky života na zemi, aby lidé mohli žít, aby měli co jíst, aby nepřestala setba a sklizeň. Po násilí předpotopního světa a po soudu potopy přichází požehnaná jistota. Bůh sám se zaručuje za to, že dění v tomto světě bude mít svůj řád. Až do dne posledního soudu všechno poběží podobným způsobem, jako se to dělo před potopou. A bude to s Božím souhlasem. Dokud nepřijde onen den, den soudu, den příchodu Pána Ježíše Krista, který se zjeví v plameni ohně a pozře každou bezbožnost a nepravost, každé rouhání. Bůh je naprosto věrný. Vytrhl nás z hříchu a z temnoty a postavil nás do světla. A zaslíbil nám novou zemi a nové nebe. Přísahal sám při sobě.
Budete i vy jednou někým, kdo se snaží najít výmluvu pro svou apatii, zatímco celosvětová církev čelí perzekuci a milióny dětí je vražděno prostřednictvím potratů? Budete jen hlasitěji zpívat?
Pán Ježíš učil o Božím království. A pořád učí, kdykoliv otevřeme Bibli, učí nás o Božím království. Ale také nás učí o tomto světě. Už to budou dva roky, co začal být svět omezován kvůli šíření viru. Lidem je hlásáno, že svět může být normální, jen pokud ....
Biblicky smýšlející křesťan se ale ptá, a co je to ten normální svět? Otevře Bibli a najde o světě napsáno tohle:
Víme, že my jsme z Boha, ale celý svět leží v moci Zlého. (1J 5,19)
Víte, když se podíváme na současnou dobu – na svět okolo nás, je to na jednu stranu neuvěřitelná podívaná, a přitom i absurdní drama. Dnešní západní svět, kde žijeme, nelze nazvat jinak než ztraceným světem. Je to svět, kde není patrné, co je nahoře a co dole; co napravo a nalevo. Je to svět, kde sladké chutná jako hořké a hořké jako sladké; kde je pravda lží a lež pravdou.
Panovníku Hospodine! Ty víš, že jsem jednou nebyl. Tys byl beze mne, svět byl beze mne, a ne dny a ne léta, než let celé tisíce a nikoho ani nenapadlo, že bych tu ještě scházel. Až tys řekl: Buď! – a já jsem byl a já jsem a nevím, jak dlouho budu, snad jen ještě dnes a zítra, a svět bude beze mne a snad ještě tisíce let, a nikdo mne nepohřeší a nikoho ani v duchu nenapadne, že bych zde byl někdy býval. Ó, Slitovníku můj! Nebyla to pouhá milost, když jsi mne zavolal a já jsem se objevil? – Jistě milost, pouhá milost, jako že to je pouhá milost, že jsem dosud zde a o milosti k tobě mluvím.
Kdo zapomněl na minulost, bude nutně opakovat její chyby. Křesťané staví na minulosti a díky tomu se mohou s nadějí dívat do budoucnosti. Bůh nám dal své Slovo, které z větší části popisuje minulost. Máme se učit z toho, co Bůh dělal s generacemi před námi. A skrze optiku Božího slova se můžeme dobře učit také z dějin, které nejsou zapsané přímo v Bibli.
1. Co je křest? Křest je ustanovení (Památka Páně je to jediné další), které bylo dáno na znamení vyznání víry a jako symbol spasení skrze smrt, pohřbení a vzkříšení Krista (Mk 16,16; Ko 2,12; Ř 6,3).
2. Kdo má být pokřtěn? Pouze ten, kdo věří, ne nemluvňata ani nevěřící lidé. Nic nebrání tomu, aby byl pokřtěn každý, kdo ve svém srdci uvěřil, že ‚Ježíš Kristus je Syn Boží‘ (Sk 8,26–38).