Noe udělal všechno, jak mu Hospodin přikázal. (Gn 7,5)
To je refrén víry – věřil, a podle toho jednal. Také nás Bůh volá k tomu, aby jeho vůle byla naším pokrmem. Co nám přikazuje? Především a na prvním místě, abychom věřili v toho, kterého on poslal. Odtud potom plyne všechno ostatní. To je spasení z milosti skrze víru a na něj navazuje chození s Bohem, které se projevuje úplně stejně, jako v životě Noeho – poslušností Bohu a jeho Slovu. Bůh nás volá ke Kristu, a my přicházíme, držíme se ho, následujeme ho, a čím víc ho poznáváme, tím víc ho milujeme a tím horlivěji ho posloucháme. Jdeme do Božího slova, učíme se z něj a jednáme podle toho, co čteme v jeho Slově. To je chození s Bohem.
Dále říká apoštol: „Vezměte štít víry, abyste jím mohli uhasit všechny ohnivé šípy toho zlého. Vezměte také přilbu spasení a meč Ducha, jímž je Boží slovo“ (Ef 6,16–17). Těmito slovy apoštol učí všechny věrné Kristovy rytíře, aby se do tohoto těžkého boje plně vyzbrojili Boží zbrojí. Přikazuje vzít štít víry, aby nepřátelé střílející z dálky nemohli člověka zranit. A tím štítem má být víra.
Do tohoto čísla jsem zařadil pár „bojových“ článků – jednak je to hned následující článek Štít víry od našeho vzácného myslitele a radikálního následovníka Pána Ježíše Krista Petra Chelčického. Jedná se o úryvek z jeho knihy O duchovním boji. Této knize bych se rád v následujících měsících věnoval trochu více, aby brzo mohla spatřit světlo světa v novém kabátě, tedy převedená do současné češtiny a tak zpřístupněná dnešnímu křesťanovi. Dále jsou dvě kázání kazatelů, kteří byli současníky, Aloise Adlofa (1861–1927) a Jana Karafiáta (1846–1929).
Bůh nikdy nenechává opravdovou důvěru nevyužitou. Není to meč, který se nosí jen o slavnostních dnech a svátcích, ani není jako staré brnění v londýnském Toweru, které je vyvěšeno, aby se na něj někdo díval; ne, pravá důvěra je určena ke každodennímu nošení a používání a mezi tímto místem a nebem bude zkoušena všemi myslitelnými způsoby. Meč se zlomí, není-li to pravá jeruzalémská čepel, a brnění bude proraženo, není-li pevné a schopné odolat bojové sekeře nelítostného pokušení.
Charles Spurgeon
Římskokatolická církev má nového papeže – a poprvé v historii je jím Američan. Robert Francis Prevost, nyní papež Lev XIV, vstoupil na světovou scénu. Než se však necháme příliš unést titulky a okázalostí, ujasněme si: ať už papež nosí masku reformátora, nebo tradicionalisty, ve skutečnosti jde o toto – římskokatolická církev stále potřebuje reformu podle Božího slova.
