Ze všech zvířat čistých vezmeš s sebou po sedmi párech, samce se samicí, ale ze zvířat, která nejsou čistá, jen po páru, samce se samicí. Také z nebeského ptactva po sedmi párech, samce a samici, aby zůstalo naživu potomstvo na celé zemi. (Gn 7,2–3)
Noemovi dal Bůh prostředek záchrany před fyzickým soudem – to byla archa, do které měl vejít i se svou ženou, se svými třemi syny a jejich ženami. A protože se Boží soud týkal celé země, měla spolu s nimi nastoupit všechna zvířata – vždy pár od každého druhu, resp. od čistých zvířat sedm párů a od nečistých zvířat po jednom páru. Čistá zvířata jsou přežvýkavci s rozdělenými kopyty a nečistá jsou všechna ostatní zvířata včetně těch, co mají tlapy – tedy všichni predátoři, a všechna havěť hemžící se po zemi (viz Lv 11). Také draví ptáci byli nečistí. Archa byla Bohem určeným prostředkem fyzické záchrany lidí i všeho živého, a víra, se kterou Noe archu stavěl a s níž Boha poslouchal, byla nástrojem záchrany duchovní.
Prosíme-li delší čas za něco a naše modlitba zůstává bez odpovědi, bývá často moudré a užitečné, tážeme-li se sami sebe: Dostane-li se mi té věci, za kterou prosím, bude sloužit ke cti Boží? Bude užitečná a poslouží k rozvoji mého duchovního života?
A když bychom poznali, že vyslyšení modlitby by nebylo ani k našemu duchovnímu rozvoji ani ke cti Boží nebo k tomu, abychom pronikli více k Bohu, zanechme takové modlitby.
Tento text svatého evangelia je co do pochopení poměrně lehký, ale je v něm poučení pro svatou církev, jak má sloužit Pánu Bohu. Je řada důvodů, proč Kristus vstoupil na loď: jednak proto, aby si spolu s učedníky fyzicky odpočinul. Dále proto, aby nás naučil se modlit i tehdy, když máme odpočívat, abychom byli zbožní, a když od něj přijmeme poučení, abychom byli užiteční i pro jiné. Za třetí, abychom se vyvarovali pochlebování, jako se ho vyvaroval i Kristus, když ho chtěli provolat králem, jak se o tom píše v 6. kapitole sv. Jana.
"Protože děti mají účast na krvi a těle, podobně i on se jich stal účastným, aby skrze smrt zahladil toho, kdo má vládu nad smrtí, totiž Ďábla, a osvobodil ty, kteří byli strachem ze smrti drženi po celý život v otroctví." - Židům 2:14-15
Boží slovo nám ukazuje, že Bůh ustanovil různé moci, autority v tomto viditelném světě (a zdá se, že další také ve světě neviditelném). Už jsme si ukázali, že můžeme rozlišit tři oblasti autorit, které jsou přímo zřízené Bohem – jedná se o rodinu, církev a stát. A v této sérii se zaměřujeme na vládce v tomto světě, tedy na ty, které nám Bůh dal jako autority ve státě.
Josef poslal bratry domů pro jejich rodiny a pro Jákoba, aby je přivedli do Egypta, kde je plně zaopatří a postará se o ně. Náš dnešní text nám ukazuje Jákobovo setkání s Josefem. Přestože Jákob Josefa velmi miloval a toužil spatřit jeho tvář, tak hledá Boží vůli v tom, zda má, či nemá sestoupit s celou rodinou do Egypta.
Když přicházíme k Bohu hladoví, nasytí nás. Když si myslíme, že jsme bohatí a Boha nepotřebujeme, pošle nás pryč s prázdnou. Tohle je skvělá zpráva: jedinou kvalifikací pro získání Božích nepřeberných požehnání je to, abychom k němu přišli jako zoufalí, zbědovaní hříšníci a prosili ho o milosrdenství. Bůh se s radostí stará o ty, kdo se na něj spoléhají. Autor Listu Židům se právě přiznal ke své nouzi, když své čtenáře požádal o modlitbu (13,18-19). Nyní se na oplátku modlí za ně v tomto nádherném požehnání.
