Všichni jsme byli stejnou hlínou, stejným bahnem, stejně hříšnou bažinou. Máme před sebou verš, který pokořuje lidskou pýchu, který naprosto ničí jakékoliv povyšování se a dělání rozdílů mezi lidmi. Ale pozor! Tady musíme být opatrní, protože Bible netvrdí, že všichni lidé jsou stejní, ani neříká, že všichni jsou si rovni ve společnosti, nebo v obdarování, nebo v postavení, nebo ekonomicky. Bible dobře zná řadu rozdílů mezi lidmi a v mnoha ohledech je respektuje a zachovává. Muž má být mužem, má jednat jako muž, projevovat se jako muž, jeho identitou je být mužem, nikoliv ženou nebo kamzíkem. Žena má být ženou, její identitou je být ženou, nemá se stát mužem ani jednat jako muž.

Jaroslav Kernal

Milí přátelé v Kristu, když se neobrátím, tak nikdy nebudu v těchto textech vidět něco zvláštního, ano, budu říkat, že v těch textech nic není, protože nic nevidím. Ale předně a nejprve jde o to, abych byl obrácený! To je to naše nejvlastnější povolání na světě. A když se obrátím, tak vidím zvláštní věci: tu jsou podobenství, to jsou stíny! Ale jaké stíny, kdyby jeho evangelium nebylo věcné evangelium?

Pravá modlitba je modlitba v Duchu a v pravdě předkládaná Otci ve jménu Pána Ježíše. Vedlejší je tedy způsob, jak se chovat a jaký zachovávat vnější postoj při modlitbě. Bůh nehledí na vzhled člověka, ale hledí k srdci (1S 16,7). Svými postoji vyjadřoval Boží lid při modlitbě svou vnitřní náladu; nebyl otrokem jedné formy, a vůbec žádné formy – choval se prostě tak, jak to souhlasilo s jeho city. Choval se tak, jak to nejlépe odpovídalo jeho vnitřnímu rozpoložení. Proto nám také zaznamenalo Písmo sv. různé způsoby chování Božích mužů při modlitbě.

Nevíme nic o králi Lemúelovi, ale víme o jeho matce – byla to velmi moudrá žena, která dávala svému vládnoucímu synu úžasné rady. Je možné, že to je jenom symbolická postava, která v knize Přísloví představuje samotnou moudrost, stejně jako ona úžasná manželka, kterou králova matka v poslední kapitole knihy Přísloví popisuje. Ale právě tak je možné, že Lemúel bylo nějaké další jméno např.

Ctěný světec byl kdysi tak uchvácen zjevením lásky svého Pána, že když pocítil, že ve své smrtelnosti již není schopen vydržet více takové blaženosti, zvolal: „Zadrž, Pane, už to stačí, stačí!“ V nebi budeme moci ponořit své rty do bezedné studnice lásky a pít z ní už navždy. Ó, to bude skutečná láska, která bude navěky zapla­vovat naše duše v domě našeho nebeského Otce! Kdo může vypovědět ta  pohnutí, uchvácení a úžasné slasti, které v nás tato láska vyvolá? A kdo vytuší tu lahodu písně nebo rychlost poslušnosti, které budou nebeskými projevy lásky dovedeny k dokonalosti?

Profesor NZ Dr. Don A. Carson z Trinity Evangelical Divinity School v Chicagu, stát Illinois se ve svém vyučování zaměřil na hlavní témata biblických knih, jejichž autorství je připisováno apoštolu Janovi, tedy Janovo ev., Janovy epištoly a Zjevení. Mimo jiné se věnuje tématům prologu z úvodu Janova ev., významu historičnosti Ježíšovy postavy pro křesťanskou víru, výrokům „já jsem“, tématu nového narození, různým způsobům Boží lásky, uctívání, usmíření, Kristovy smrti, jistotě spasení a dalším. 

Čas: přibližně 30 hod.