Setba i žeň a chlad i žár, léto i zima a den i noc nikdy nepřestanou po všechny dny země.“ (Gn 8,22)
Máme mít jistotu, že Bůh bude udržovat podmínky života na zemi, aby lidé mohli žít, aby měli co jíst, aby nepřestala setba a sklizeň. Po násilí předpotopního světa a po soudu potopy přichází požehnaná jistota. Bůh sám se zaručuje za to, že dění v tomto světě bude mít svůj řád. Až do dne posledního soudu všechno poběží podobným způsobem, jako se to dělo před potopou. A bude to s Božím souhlasem. Dokud nepřijde onen den, den soudu, den příchodu Pána Ježíše Krista, který se zjeví v plameni ohně a pozře každou bezbožnost a nepravost, každé rouhání. Bůh je naprosto věrný. Vytrhl nás z hříchu a z temnoty a postavil nás do světla. A zaslíbil nám novou zemi a nové nebe. Přísahal sám při sobě.
Mnoho lidí mluví o povolání ke službě. Myslí tím, že od Boha obdrželi zvláštní příkaz kázat. Tento příkaz je dán různými způsoby; může to být dojem, který na mysl a srdce zapůsobí během modlitby, při četbě Písma nebo při poslechu kázání. Někdy se tento dojem dostaví náhle a nečekaně. Jindy je to postupný tlak na svědomí, že je to Boží vůle, a pak je dán text z Písma, který toto „povolání“ potvrdí.
Jednou se do strniště dostala jiskra a anděl Opatrnosti byl u toho a řekl: „Jiskro, lež klidně, lež klidně, lež klidně; jestli začneš hořet, vzplane další a pak další, a možná bude v plamenech celý mlat a pak usedlost a pak vesnice.“ Ale ať kázal, jak chtěl, oheň hořel a anděl Opatrnosti si málem spálil křídla, než se otočil k útěku. A tak jsou v našich církvích někteří, kteří jsou právě anděly rozvahy.
Láska je v americké společnosti definována různými způsoby, ale začíná se podobat přizpůsobování se tomu, čím chce kdokoli být nebo co chce kdokoli dělat. Tak je pro Američany definována láska. A to není nic nového. Pokud studujete dějiny člověka – ten byl zběhlý v definování nebo předefinování „lásky“ nějakým jiným způsobem, než jak Pán definuje lásku v Písmu svatém. A americké křesťanství bohužel do značné míry přijalo pohled a definici „lásky“ podle tohoto světa.
Na otázku, zda by křesťané měli být proti masovému přistěhovalectví, nelze dát jedinou obecnou odpověď. Snadné a rychlé odpovědi brání příliš mnoho proměnných. Podívejme se tedy na různé úvahy týkající se masové imigrace, na to, zda by určité situace byly příznivé, či nikoli, a na to, zda by ji křesťané měli podporovat.
Trpělivost je lepší než moudrost: Gram trpělivosti vydá za kilo rozumu. Všichni lidé chválí trpělivost, ale jen málo z nich ji dokáže praktikovat. Je to lék, který je dobrý na všechny nemoci, proto ho doporučuje každá stařena. Ale byliny, z nichž by se dal vyrobit, nerostou na každé zahradě.
Příběh tohoto evangelia se udál po vzkříšení, když se Pán zjevil sedmi učedníkům na lovu ryb a řekl jim: „Nemáte něco k jídlu?“ (J 21). A Petr ho poznal a Pán mu řekl: „Šimone, synu Janův, miluješ mne víc než ti zde?“ Třikrát se otázal a třikrát mu odpověděl Petr řka: „Miluji.“ Taktéž, kdo by chtěl přijmout nějaký duchovní úřad a pečovat o duše, má být otázán, zda miluje Boha a zda miluje blaho duší. Selže však.
