Tyto rady a pokyny jsou určeny především začátečníkům na cestě za Pánem Ježíšem. Chtějí být ukazatelem této cesty, pomůc­kou k zachování duchovního života, slabikářem učedníků při vstupu do školy Ježíšovy.

Hojnost biblických míst má jim posloužiti k hlubší známosti Písma svatého. a k zakotvení jejich víry ve věčných pravdách Božího slova.

Kniha Přísloví je napsaná jako kniha napomínání, nabádání, vedení. Jsou zde dvě zásadní postavy, které vedou, které nabádají a napomínají – s oběma se setkáváme hned v první kapitole. Jednak je to otec, který vyučuje svého syna. A spolu s ním je tu žena. Vlastně v knize Přísloví najdeme ženu několikeré podobě. Tato žena může být na jedné straně matka (v. 8). Nejčastěji však vystupuje jako zosobněná Moudrost:

• Př 1:20 Moudrost pronikavě volá na ulici, na náměstích vydává svůj hlas.

Jan Karafiát

Bylo to z jara: louky jako koberce, sady květem obaleny, vinný lupen se až po samou střechu pne, a když jsem šel k večeru domů, bylo Středohoří v plném zlatě. Ale v dáli se jaksi krvavě rdělo a tam pod jezem mně ty lucké vody nikdy tak temně nehučely, jako právě tenkrát. – Otče náš, kterýž jsi v nebesích, posvěť se jméno tvé, přijď království tvé, bud vůle tvá …

Žádnému národu, ani rodině či člověku nemůže být uděleno větší milosrdenství než to, když Bůh přebývá uprostřed nich. Ceníme-li je dle výbornosti a bohatství, které jsme skrze ně obdrželi, vidíme, že je to to nejslavnější. Oceňujeme-li toto milosrdenství dle ochotnosti, s níž nám bylo poskytnuto, tu vidíme, že je to ta největší přízeň, jež nám byla prokázána.

• Ježíš jí odpověděl: „Kdybys znala, co dává Bůh, a věděla, kdo ti říká, abys mu dala napít, požádala bys ty jeho, a on by ti dal vodu živou.“ (J 4,10)

Unavený člověče, s bolavýma nohama, zarmoucený, sedící takhle u studny, žádáš vodu z rukou ubohé hříšné ženy. Ty jsi můj Pán a Vykupitel. Já v tebe věřím, miluji tě a uctívám tě!

Skoro dva tisíce let uplynulo od té chvíle, co jsi řekl ta líbezná slova, která nyní uklidňují mé srdce. A přece ke mně promlouvají s takovou mocí, útěchou a požehnáním!

Rick Bourque je zakladatelem a pastorem rostoucího sboru Eastside Community Church na Floridě, který je součástí Evangelical Free Church of America. Rick nás provádí touto epištolou verš po verši a odhaluje nám její význam.

Čas: přibližně 20 hod

James Smith

„Pravidelně kážeme evangelium,“ řekl jeden kazatel, „máme modlitební shromáždění, církev je v pokoji – přesto se jen velmi málo duší obrací k Bohu! Co naší církvi chybí?“

Potřebuje přítomnost a moc Ducha svatého!

Pokoj vám a milost, milí svatí. Nacházíme se v textu Božího slova, který bychom mohli označit jako samotné srdce evangelia. Je to Magna charta spasení. Minule jsme zde viděli velikou reformační doktrínu – Sola gratia – jedině milostí. Dnes se k tomuto učení ještě vrátíme, ale budeme také pokračovat dál v našem textu a dotkneme se dalšího velikého, zásadního křesťanského učení, a to je Sola fide – jedině vírou.