Před vodami potopy vešel Noe a s ním jeho synové i jeho žena a ženy jeho synů do archy. (Gn 7,7)
Noe věřil Bohu a byl ospravedlněn z milosti skrze víru. Jako jediný z celého pokolení, které tehdy na zemi žilo, věřil Bohu. Proto s ním Bůh sdílel informace o svém soudu, který postihne celou zemi. V této víře se Noe ukryl na místo, které mu Bůh určil, do archy, kterou vybudoval vlastníma rukama. Tohle je něco, co ukazuje na lidství Pána Ježíše Krista – on měl být a byl jedním z nás. Měl být z lidského pokolení. Byl přirozeným pokračováním lidského rodu. A přesto byl mnohem víc než jenom člověkem – byl a je Božím Synem, který byl detailně popsán v mnoha proroctvích, který byl zaslíben ode dne pádu. Pouze v něm je úkryt pro hříšného člověka, k němu a do něj musí člověk utéci, aby se zachránil před Božím hněvem.
Ta ruka, kterou používá k udržování své svatosti a k vykonávání svých královských soudů – ta bude vztažena, aby podepřela ty, kdo mu důvěřují. Bojíme se nebezpečí, ale máme radost z bezpečí. Člověka, kterého Bůh podpírá, nemohou ďáblové srazit k zemi.
Je milé všímat si přítomného času v Písmu. Odpouští, uzdravuje, vykupuje, korunuje, se uspokojuje, vykonává soud, ale nejkrásnější ze všech je přece jen tento přítomný čas: „krev Krista Ježíše očišťuje nás od každého hříchu“. Očistil nás, když jsme po prvé poklekli u jeho kříže, a až překročíme zlatý práh, očistí nás od poslední skvrny hříchu. Ale očišťuje také v každé hodině, jako když potok teče v řečišti přes kameny, až se třpytí a lesknou.
Soud rozhodl, že církve v německém městě Lage byly během pandemie koronaviru nezákonně donuceny k uzavření. Ve snaze omezit nové varianty zakázala místní samospráva města v Severním Porýní-Vestfálsku ještě v březnu 2021 všem sborům scházet se k veřejným bohoslužbám. Opatření bylo považováno za přehnané, protože v té době se vyskytlo ohnisko koronaviru pouze v rámci jednoho sboru.
Křesťané potřebují moudrost. „Blaze člověku, jenž našel moudrost, člověku, jenž došel rozumnosti. Nabýt jí je lepší nežli nabýt stříbra, její výnos je nad ryzí zlato. Je drahocennější než perly, nevyrovnají se jí žádné tvé skvosty“ (Př 3,13–15).
Co je to moudrost? Moudrost je schopnost vidět věci jasně a jednat podle nich. Moudrý člověk je ten, kdo vidí věci tak, jak skutečně jsou, chápe, co má v různých situacích dělat, a dělá to.
Svědomí vydává svědectví tím, že určuje, zda se nějaká věc stala nebo nestala. „Jak dosvědčuje jejich svědomí“ (Ř 2,15). „Toto je naše chlouba: Naše svědomí nám dosvědčuje“ (2K 1,12). Zde musíme zvážit tři věci: (1) o jakých věcech svědomí svědčí; (2) jakým způsobem; a (3) jak dlouho.
Timoteus měl také pověření ustanovovat starší v Efezu, ale nebyla to jediná věc, kterou měl udělat. Jak budeme procházet listem, uvidíme, že toho bylo velmi mnoho, co nebylo v pořádku v efezské církvi, v církvi, kterou Pavel po tři roky vyučoval, kde sám připravoval a ustanovil starší.
