Jamie Bambrick

Zahraniční reflexe na vzpomínkovou bohoslužbu za Charlieho Kirka

Dovolte mi začít tento článek o vzpomínkové bohoslužbě za Charlieho Kirka něčím, co se může zdát jako odbočka, ale ujišťuji vás, že tomu tak není. Nejsem Američan. Pocházím ze Severního Irska. A každý Štědrý den v 15 hodin se miliony Britů scházejí, aby si poslechly královský vánoční projev, který reflektuje uplynulý rok. Než královna Alžběta II. zemřela, často se otevřeně zmiňovala o Ježíši Kristu, obvykle s odkazem na jeho lásku nebo soucit. Byla podle všeho oddanou věřící a myslela to upřímně. My, britští křesťané, jsme se radovali z této ojedinělé příležitosti, kdy veřejná osobnost mohla otevřeně vyjádřit svou křesťanskou víru, jakkoli jemné a vágní se nám to mohlo zdát. A jsme hluboce zarmouceni tím, že ji nahradil její syn Charles, který takovou víru postrádá.

F. B. Meyer

Bárak dal přednost Debóřině přítomnosti před neviditelnou, ale jistou pomocí Všemohoucího Boha. Byl to Hospodin, kdo mu přikázal, aby své síly přesunul k řece Kíšon, a slíbil, že mu vydá Siseru do rukou. Ale zdálo se, že není schopen povznést se nad velkolepost tohoto plánu. Jestliže bude mít po boku Debóru, půjde, ale jinak ne. V Židům 11,1–40 je zmíněn jako jeden z hrdinů víry, ale jeho víra spočívala spíše v Debóřině vlivu u Boha než v jeho vlastní. Tak přišel toho velkého dne vítězství o korunu.

Zpráva o smrti Voddieho Bauchama Jr. včera, 25. září 2025, byla pro mnohé velkým šokem. Bylo to náhlé a nečekané. Podle Founders Ministries zemřel po náhlé zdravotní příhodě.

Jaroslav Kernal

Dnes se zamyslíme nad tím, jak volby souvisí s donedávna tolik opakovaným textem z Římanům 13, kde se mluví o podřizování se autoritám. Žijeme v republice, což znamená, že země není ve vlastnictví panovníka, ale je to „věc veřejná“ (z lat. res publica), tedy záležitost občanů. Stát není ve vlastnictví jednotlivce, ale je spravován ve veřejném zájmu, tedy ve prospěch občanů.

Jaroslav Kernal

28. září slavíme státní svátek nazvaný Den české státnosti. Tradičně je spojován s knížetem Václavem, jehož nechal r. 935 zavraždit jeho bratr Boleslav. Václav nebyl prvním křesťanem na českém knížecím stolci, ale jeho vražda spolu s předchozí vraždou jeho zbožné babičky Ludmily měly nepochybně velký vliv nejenom na utváření české státnosti, ale také na rozšíření křesťanství v naší zemi. Máme skutečně dlouhou křesťanskou tradici a můžeme (a měli bychom) na ni být hrdí.

Jan Karafiát

Milí přátelé v Kristu, toto je stanovisko apoštola, jako by řekl: Nemá to být tak, jak si myslíte, že vám budu předkládat nějaké vymyšlené báje; jsou to fakta, tak se to má. A to je vždy z Boží milosti i mé stanovisko. To, co vám předkládám, nejsou žádné vymyšlené báje, ale skutečné věci. To je stanovisko celé Boží církve.