Na konci pláče
John MacDuff (1818–1895)
Kristův lid je plačící hlouček, i když je na tomto krásném světě mnoho věcí, které ho činí radostným a šťastným. Když však pomyslí na hřích – na svůj vlastní hřích a na nehorázné hříchy světa, v němž je jejich Bůh znevažován – můžeme se divit jejich slzám, nebo tomu, že se jim říká „truchlící“ a jejich pouť domů je „slzavým údolím“? Ztráta, nemoc, chudoba a smrt, které po sobě zanechává hřích, doplňují jejich truchlivou zkušenost. A u mnoha Božích nejmilejších sotva uschne jedna slza, už se ven dere další!
Nejisté trvání života
Charles Spurgeon
Nepřekvapila vás někdy zpráva, že soused nebo známý, s nímž jste si ještě před jedním či dvěma dny povídali, zemřel? „Mrtvý?“ řekli jste si. „Vždyť byl ještě před pár dny v mém obchodě! Mrtvý! Proč? Vždyť se zdál být zdravý, tělesně silný, duševně čilý, plný plánů a projektů. Myslel bych si, že kdokoli jiný zemře dřív než on!“
Dnes
Alexander Maclaren (1826–1910)
Neříkám nic o dalších důvodech pro rychlé jednání, jako například že každý další okamžik ztěžuje člověku obrácení se k Ježíši Kristu jako ke svému Spasiteli. Strašlivá moc zvyku kolem něj splétá řetězy, zprvu tenké jako pavučina, nakonec pevné jako železné pouto. Asociace, které se zaplétají, vazby, které překážejí, rostou strašlivou rychlostí. A je-li pro tebe nyní těžké obrátit se ke svému Pánu, nikdy to nebude snazší a určitě to bude těžší.
Falešné narativy a ti, kdo je šíří
Tom Ascol
Falešné narativy jsou urážkou Boha a škodí jak těm, kdo je šíří, tak těm, kdo jsou jimi pomlouváni. Bůh nikdy nelže a je Bohem pravdy (Titovi 1,2). Člověk, který šíří lži – vymýšlí si nepravdivé příběhy (narativy) a obvinění – porušuje deváté přikázání a hřeší především proti Bohu. V dnešní době, kdy se hřích nebere příliš vážně, by se ti, kdo si váží Bible, měli zastavit a důkladně se zamyslet nad tím, co Bůh říká o lži.
Biblická rozprava o reakci církve na mimobiblické příkazy (část 2)
Anthony Forsyth
Každá delegovaná pravomoc je nějakým způsobem omezená – nejsme přece Bůh. Je omezena osobou, sférou (nebo oblastí) a rozsahem. Například člen církve nemá autoritu nad ostatními členy církve, ale pastor ano; pastor nemá autoritu nad členy jiných církví, pouze nad svou vlastní; pastor nemá autoritu nad každou oblastí života členů církve. Příkaz „poslouchejte své vedoucí a podřizujte se jim“ (Žd 13,17) lze tedy chápat a aplikovat pouze v kontextu této otázky: „Jaká je sféra (oblast) a rozsah jejich autority?“
Ženě učit nedovoluji: 2. Zdůvodnění
Jaroslav Kernal
Zpochybnění prvních kapitol Genesis vede ke zpochybnění rozdílů mezi mužem a ženou, vede to k destrukci řádu ve stvoření, ve společnosti i v církvi, vede to ke zneplatnění Pavlových argumentů v prvním Timoteovi, které se týkají fungování církve, takže církev je následně budována spíše podle lidských představ než podle jasného vzoru, který nám dává Písmo.
Tři pohřby a tři vdovy
Austin Walker
Noemi neměla tušení o potížích, které měly během příštích zhruba deseti let ovládnout její život. Zdálo se, že vše jde hladce, dokud rodinu nezasáhla tragédie. Její manžel zemřel. Byla ponořena do velkého smutku. Písmo s velkým pochopením říká, že „zůstala sama“ (Rút 1,3). Alespoň měla své dva syny. Nepochybně našla útěchu ve svém zármutku, když se její synové oženili a ona našla útočiště v jednom z jejich domů. Dovedete si tedy představit, jak se její zármutek znásobil, když nejprve zemřel Machlón a pak Kiljón?
Syrofenická žena
Jan Hus
Milostivý Kristus ji ani učedníky, kteří za ni prosili, neposlouchal až do pravého času a řekl důvod: že není poslán od Boha, aby uzdravoval nemocné, ale pouze lidi z domu izraelského, tedy jen Židy. A ačkoli Kristus přímo nazval pohanský lid psy, ona si Kristova slova vypůjčila a dodala, že i psi jedí z drobků, které padají ze stolů pánů; a protože byla vytrvalá, pokorná a měla velkou víru, obdržela od Krista chválu pro svou víru a v tom, oč prosila, byla vyslyšena.
Oživující milost
John MacDuff (1818–1895)
„Cožpak nás, Pane, neoživíš?“ Má duše, jsi si vědoma svého úpadku? Je tvé chození s Bohem méně časté, tvé city méně nebeské? Přibližuješ se ke slitovnici s menší ochotou, ochabuje tvé společenství s tvým Spasitelem? Je modlitba menší výsadou než dříve? Pulz duchovního života je slabší, neznatelný a nárazový? Chléb života už tolik nechutná? Viditelné, časné a hmatatelné vytlačuje neviditelné a věčné?
Církev budoucnosti
Jan Karafiát
To jsou ty staré ideály a teď máte druhý chrám a nové ideály, lid Boží neskonale slavnější. Neboť co připravuje Pán Bůh pro svůj lid? Církev neskonale duchovnější, takže tvoří na světě zároveň království Boží. Možná, že vaše církev nebo naše není království Boží, ale když ta církev bude v takovém rozkvětu, jaký Bůh pro svět připravuje, tak ta církev je zároveň na světě království Boží.
Hrbáč nevidí svůj hrb, ale vidí hrb svého souseda
Charles Spurgeon
Ukazuje na chlapíka před sebou, ale on sám je o dost větší chlapák. Neměl by se křivému smát, dokud nebude sám rovný, a ani potom. Nerad slyším, když havran křičí na vránu, že je černá. Slepec by neměl vyčítat bratrovi, že šilhá, a ten, kdo přišel o nohy, by se neměl posmívat chromému. A přece je to tak, že shnilá větev praskne první a ten, kdo by měl mluvit poslední, se ozve nejdřív. Rozehnaná prasata obtěžují ostatní, a kdo je plný chyb, ten chyby nachází. O druhých nejčastěji mluví špatně ti, kdo sami dělají nejvíce špatného.