Ze všech zvířat čistých vezmeš s sebou po sedmi párech, samce se samicí, ale ze zvířat, která nejsou čistá, jen po páru, samce se samicí. Také z nebeského ptactva po sedmi párech, samce a samici, aby zůstalo naživu potomstvo na celé zemi. (Gn 7,2–3)
Noemovi dal Bůh prostředek záchrany před fyzickým soudem – to byla archa, do které měl vejít i se svou ženou, se svými třemi syny a jejich ženami. A protože se Boží soud týkal celé země, měla spolu s nimi nastoupit všechna zvířata – vždy pár od každého druhu, resp. od čistých zvířat sedm párů a od nečistých zvířat po jednom páru. Čistá zvířata jsou přežvýkavci s rozdělenými kopyty a nečistá jsou všechna ostatní zvířata včetně těch, co mají tlapy – tedy všichni predátoři, a všechna havěť hemžící se po zemi (viz Lv 11). Také draví ptáci byli nečistí. Archa byla Bohem určeným prostředkem fyzické záchrany lidí i všeho živého, a víra, se kterou Noe archu stavěl a s níž Boha poslouchal, byla nástrojem záchrany duchovní.
Olej pomazání svátého představuje dokonalost a vůni Pána našeho Ježíše Krista a také mluví o Duchu svatém. Když je někdo plný Ducha svatého, je také pln Ježíše Krista. On byl počat z Ducha svatého, žil celý svůj život v Duchu svatém, a když vstoupil na nebesa, vylil na svou církev, své tělo, dar Ducha svatého. Duchem naplněný věřící vydává ze sebe milosti Ježíše Krista. Viz devatero ovoce Ducha svatého v Ga 5,22–23.
James A. Stewart se narodil ve skotském Glasgow v roce 1910 rodičům, kteří se sem přestěhovali z Irska. V mladém věku uvěřil v Pána Ježíše Krista a od čtrnácti let začal kázat na ulicích. Záhy se stal známým po celých britských ostrovech jako „Boy Preacher“ (Kluk kazatel). Stal se evangelistou londýnské misijní organizace Open-Air Mission (Misie pod širým nebem), která ve Spojeném království působí dodnes. Kázal hlavně podél skotských hranic a na řadě míst v Anglii a na mnoha z nich byl zažehnut oheň skutečného probuzení.
Apoštol mluví o pokladu, který zůstává. Je to poklad, který ho naplňuje radostí ve všech trampotách a obohacuje ho v jakékoli chudobě. Cítíme, jak se apoštolovo oko zajiskřilo a jaký úsměv se mu rozlil po tváři, když jeho pero napsalo: Máme poklad. Kdo z boháčů a králů, kdo z velikých tohoto světa se s ním může srovnávat?
Slyš, dcero, dívej se a naslouchej. Řekl jsem ti nejprve, abys poznala sama sebe, abys věděla, podle jakého obrazu jsi stvořena. Nebuď jako ti, kteří znají mnohé věci, ale neznají sami sebe; hledí na druhé lidi, ale na sebe nepamatují. Začni u sebe. Abys snad v nevědomosti o sobě zbytečně nechtěla znát jiné věci.
Téma probuzení je takovým podtónem tohoto čísla Soli Deo Gloria. Ať už budeme mluvit o článku Jana Husa Poznání sebe sama, nebo o krátkém kázání Aloise Adlofa Poklad v hliněných nádobách či Jamesi Stewartovi, jehož Bůh v minulosti použil k probuzení mnoha duší v této zemi – všude vidíme totéž: touhu po Bohu, vášeň a zápal pro Boží věc, pro evangelium.
Před několika lety stál v Dublinu na rohu ulice zametač s koštětem a s největší pravděpodobností jeho nejvyšší myšlenkou bylo udržovat křižovatku čistou a hledat mince. Jednoho dne mu právník položil ruku na rameno a řekl mu: „Můj dobrý příteli, víte, že jste dědicem jmění v hodnotě deseti tisíc liber ročně?“ „Myslíte to vážně?“ zeptal se. „Ano,“ odpověděl. „Právě jsem dostal tuto informaci a jsem si jistý, že jste to vy.“ Odešel a zapomněl tam své koště. Jste překvapeni?
