Ze všech zvířat čistých vezmeš s sebou po sedmi párech, samce se samicí, ale ze zvířat, která nejsou čistá, jen po páru, samce se samicí. Také z nebeského ptactva po sedmi párech, samce a samici, aby zůstalo naživu potomstvo na celé zemi. (Gn 7,2–3)
Noemovi dal Bůh prostředek záchrany před fyzickým soudem – to byla archa, do které měl vejít i se svou ženou, se svými třemi syny a jejich ženami. A protože se Boží soud týkal celé země, měla spolu s nimi nastoupit všechna zvířata – vždy pár od každého druhu, resp. od čistých zvířat sedm párů a od nečistých zvířat po jednom páru. Čistá zvířata jsou přežvýkavci s rozdělenými kopyty a nečistá jsou všechna ostatní zvířata včetně těch, co mají tlapy – tedy všichni predátoři, a všechna havěť hemžící se po zemi (viz Lv 11). Také draví ptáci byli nečistí. Archa byla Bohem určeným prostředkem fyzické záchrany lidí i všeho živého, a víra, se kterou Noe archu stavěl a s níž Boha poslouchal, byla nástrojem záchrany duchovní.
V britských církvích se děje něco pozoruhodného. Někteří to nazývají tichým probuzením. Mladí muži – ano, mladí muži – se objevují v evangelikálních církvích po celé zemi. Ne kvůli kávě. Ne kvůli atmosféře. Ne kvůli Wi-Fi. Přicházejí kvůli něčemu hlubšímu: pravdě, smyslu a odvaze.
Ano, kazatelé by měli kázat o politice, protože všechny oblasti života spadají pod Pánovu vládu (Ef 1,11; Ř 8,28; Ž 103,19). Křesťanský kazatel je povinen mluvit pravdu ve všech oblastech života, a to samozřejmě zahrnuje i politiku. Politika není výjimkou, protože morálka ovlivňuje politická rozhodnutí a jediným základem správné morálky je trojjediný Bůh, Hospodin.
Přednáška Tima Millara slouží jako úvodní příspěvek na konferenci organizace Health and Truth (Zdraví a pravda) a jejím cílem je vysvětlit, proč je tato konference nezbytná navzdory neochotě společnosti a církve vrátit se k událostem roku 2020. Millar, farmakolog a učitel přírodních věd, zaměřuje diskusi na významné společenské a etické otřesy způsobené globální reakcí na covid-19, přičemž se zaměřuje zejména na roli církví a porušování biblických a lékařských principů.
Co si máme myslet o dlouhodobém covidu? Jak byste měli reagovat, když vám někdo řekne, že trpí chronickým únavovým syndromem? Nebo syndromem dráždivého tračníku? Nebo fibromyalgií? Nebo úzkostnou poruchou? Vždyť ten člověk vypadá docela dobře, ne? Je opravdu nemocný? Nebo to jen předstírá? Předstírá nemoc jen proto, aby ho někdo litoval nebo aby získal volno v práci?
Ačkoli se termín „zákonictví“ na stránkách Písma svatého nevyskytuje, je to termín, který se více či méně často objevuje v ústech a v textech Božích služebníků, a my věříme, že správně, pokud je mu dán správný význam a legitimní použití. To se však zdaleka ne vždy děje, protože tomuto slovu je často přisuzován význam, který nemá, a je velmi chybně a nespravedlivě připisováno osobám a věcem.
Před námi jsou dvě slovesa, která popisují první a zásadní charakteristiku mužů, kteří by mohli být těmi, kdo povedou církev. Znovu tady vidíme velké vymezení. Ta slova jsou v ekumenickém překladu „kdo chce … touží…“ Jsou to slova, která se zaměřují na vnitřní povolání člověka, který by teoreticky mohl být vedoucím v církvi.
