V tomto úvodníku bych vás, milí čtenáři, rád seznámil se dvěma novinkami, které se týkají těchto stránek, a také bych chtěl nastínit nějaké plány ohledně budoucnosti. První novinkou je to, že jsme s dalšími bratry založili spolek Soli Deo Gloria, který by měl nadále zastřešovat veškerou mou činnost na těchto stránkách a další věci, které budou s tímto webem spojené.
Dávat druhým je jen zaséváním semene pro sebe. Kdo je tak dobrým správcem, že je ochoten použít svůj majetek pro svého Pána, tomu bude svěřeno více. Příteli Ježíšův, odevzdáváš mu podle toho, jaký užitek jsi obdržel? Bylo ti dáno mnoho – jaké je tvé ovoce? Udělal jsi všechno? Nemůžeš udělat víc? Být sobecký znamená být zlý. Bůh chraň, aby někdo z nás žil pro sebe, což je neštědrá a zničující cesta. Ježíš neměl zalíbení sám v sobě. Veškerá plnost přebývá v něm, ale „z jeho plnosti jsme přijali všechno“ (J 1,16).
Někdy se však zdá nemožné vytvarovat svou vůli tak, aby odpovídala všem nárokům a zákoutím Boží vůle. Jakou úlevou je v takové chvíli odevzdat ji Kristu. Říci mu, že jsme ochotni nechat se učinit ochotnými mít jeho vůli ve všech věcech a požádat ho, aby roztavil naši tvrdohlavou svéhlavost, vytvaroval naši vůli na své kovadlině a přivedl nás k dokonalému souladu se sebou samým.
Po dlouhých sedmi měsících jsme se zase vrátili zpátky k našemu zeměpisnému času. Následujících pět měsíců bude slunce v pravé poledne opět zase přímo nad naší hlavou. Poledne tedy bude na chvíli zase tím, čím má být. Ovšem na konci března se znovu posuneme na východ a naše poledne bude podle východoevropského (kyjevského) standardního času, tedy o hodinu později. Za poledne budeme prohlašovat dobu, kdy slunce bude na jedné hodině. Prostě poručíme přírodním zákonům, aby se přizpůsobovaly nám.
Tohle je spolehlivá jistota! Bezpochyby se zakládala na slibu, který si žalmista důvěrně opakoval ve svém srdci a kterého se chopil a postavil se na něj. Je i má situace podobná té Davidově? Jsem sklíčený, protože mě nepřítel uráží? Stojí proti mně zástupy a na mé straně jen hrstka lidí? Nabádá mě nevěra, abych si lehl a zemřel v zoufalství – jako poražený a zneuctěný člověk? Začali mi nepřátelé kopat hrob?
Naše země dnes oslavuje další výročí vzniku samostatného československého státu. Je to svátek, který jde přímo proti všemu, co reprezentuje současná Evropská unie, která usiluje o federalizaci, a tím o rozmělnění národních států a jejich následné zrušení. Z perspektivy Božího slova nejde o nic jiného než o ďábelský plán. Bůh ustanovil národy – sice skrze soud (Gn 11), přesto svou mocí, svou vůlí a ke své slávě. A budou to lidé ze všech národů, kmenů, jazyků a ras, kteří budou uctívat Beránka v nebeském království. Bůh zachová národy až do úplného konce, kdy je promění a spojí do jednoho nového svatého celku, do těla Kristova, jehož součástí jsme už nyní skrze nové narození.
Hlad po Božím slově předpovídal sám Bůh a hrozil jím nevděčným lidem skrze Ámose, kap. 8, verš 11: „Hle, přicházejí dny, je výrok Panovníka Hospodina, kdy pošlu na zemi hlad, ne hlad po chlebu ani žízeň po vodě, nýbrž po slyšení slov Hospodinových.“ Takovým hladem trestal Bůh lid izraelský v době kněze Élího, jak čteme v 1. Samuelově 3,1, že „v těch dnech bylo Hospodinovo slovo vzácné, prorocké vidění nebylo časté“. Podobně v 2. Paralipomenon 15,3 stojí, že „mnoho let býval Izrael bez pravého Boha, bez kněze - učitele a bez zákona“.
Svatí, kteří trpí, nacházejí svou útěchu v Boží svrchovanosti, která zahání strach. Jak lahodná jsou následující slova pro zoufalého věřícího:
Následovat ho – jít za ním je spojeno s obětí, je spojeno se smrtí, s útrapami, je spojeno s bojem a se slzami a ranami. A to Pán Ježíš nikomu nehodlá tajit. A proto předkládá každému tu svou cestu jako úzkou, bránu jako těsnou, proto mluví o sebezapření a o kříži, proto mluví o pohanění a odporu, proto mluví o boji a pokušení.
Proti nekompromisním mužům pravdy bude tento věk podvodníků bojovat zuby nehty. Zdá se, že nic neuráží satana a jeho sémě tak jako rozhodnost. Útočí na svatou pevnost, stejně jako Asyřané obléhali opevněná města. Je potěšitelné, že nemohou zvítězit nad těmi, které Bůh učinil silnými ve své síle.
Mnozí se ptají, co si královna skutečně myslela. Objevily se náznaky ohledně některých témat, ale jen o málo víc. Zeť princezny Anny, Mike Tindall, by si přál, aby mohl naší zesnulé královně položit více otázek.
Před několika lety jsem se naučil argumentační linii, kterou mohu použít v rozhovoru se svědky Jehovovými. Říkám jí „Kvůli lásce Jehovy“. Smyslem tohoto argumentu je ukázat, že Ježíš musí být Bůh na základě toho, co Písmo říká o lásce Jehovy.
