Jaroslav Kernal

• Jaké dobro, jaké blaho tam, kde bratří bydlí svorně! (Ž 133,1)

Nemalou část svého života prožil David uprostřed lidu, který byl rozdělený. Ať již před tím, než se stal králem, kdy byl pronásledován Saulem a musel i celou svou rodinu odvést do bezpečí, nebo když se stal králem, ale kraloval jenom nad Judou a v zemi byla občanská válka, nebo v závěru svého života, kdy musel čelit vzpourám svých synů, kteří zemi a lid opět rozdělovali. Proto je jeho volání tak autentické.

Když jeden velký řecký umělec vytvářel sochu pro chrám a pilně opracovával zadní část bohyně, někdo mu řekl: „Tuto část sochy nemusíš dodělávat, protože bude zabudovaná do zdi.“ Ale on odpověděl: „Bohové vidí do zdi.“ Měl správnou představu o tom, co náleží Bohu. Ta část mého náboženství, kterou nikdo nevidí, by měla být stejně dokonalá, jako kdyby na ni měli koukat všichni. V ten den to bude vyhlášeno. Až přijde Kristus, všechno bude oznámeno a zveřejněno před celým vesmírem. Proto dbejte na to, aby to souhlasilo s tím, co je zjevné.

Jaroslav Kernal

Upálení anglických reformátorů Latimera a Ridleye

Biskupové Hugh Latimer a Nicholas Ridley byli upáleni na hranici za zdmi Balliol College v Oxfordu. Do země byl zaražen pevný kůl, u jehož paty byly vysoko naskládány otepi dříví. Oba muži byli připoutáni ke kůlu jediným řetězem uvázaným kolem jejich pasů.

Jaroslav Kernal

K šestistému výročí úmrtí Jana Žižky

Žižka vstoupil do revoluce jako zanícený vyznavač kalicha a horlivý stoupenec nápravy světské církve i křesťanského života. Zcela v duchu nekompromisního pojetí zákonnosti evangelia, jež vyznačovalo celou českou reformní školu, neuznával koexistenci různých „pravd“ a různých přístupů k poučením Písma. Pravda byla jen jedna, ta pocházela přímo od Boha a tu také Žižka jako jedinou uznával.

Jan Karafiát

„Bratře, ty jsi Elijáš? Já jsem se psal Jan Žižka z Kalicha, a pocházím z Trocnova. Ty jsi arci o mně neslýchal, ale já jsem často myslil na tebe. Tvá Jezábel byla zlá, ale naše, světská církev, byla ještě horší. A co jsem já pobil jejích proroků!“

Charles Spurgeon

Útěcha pro nemocné svaté. Slábnou a bojí se, že už nikdy nevstanou z lůžka pochybností a strachu, ale Velký lékař může odstranit nemoc i slabost, která z ní pramení. Posílí slabé. Učiní to tím nejlepším možným způsobem, neboť to bude „v Hospodinu“. Naše síla je mnohem lepší v Bohu než v sobě. V Pánu vede ke společenství, v nás samých by vedla k pýše. V nás samých by byla smutně omezená, ale v Bohu nezná hranic.