Albert Warren Clark

Žádný člověk, který má Bibli, nemůže říct, že v Pána Ježíše nevěří kvůli nedostatku důkazů. Nedostatek důkazů není příčina vzdalování se člověka od trůnu milosti. Pokud přidáme důkaz k důkazu, výstrahu k výstraze, sotva to pohne srdcem plným hříchu. Ono si totiž zůstává obyčejně zcela chladné – nezná pravé pokání ani upřímné modlitby. Náš text prohlašuje: „Neposlouchají-li Mojžíše a Proroky, nedají se přesvědčit, ani kdyby někdo vstal z mrtvých.“ A přece si mnozí lidé myslí, že by jim k opravdovému uvěření v Ježíše Krista pomohlo, kdyby aspoň jeden přítel se kvůli nim vrátil z mrtvých a dosvědčil pravdu Božího Slova.

George Müller

Pamatuj, že v čase našeho života zde na zemi není okamžiku, abychom nesměli spoléhat na Boha – ať jsou naše těžkosti, potřeby a utrpení sebevětší. I když se zdá, že naše postavení je beznadějné, přece můžeme spoléhat na Boha a skládat v něm naději. Nakonec se ukáže, že naše naděje nebyla marná – pomoc přijde, ovšem až tehdy, kdy Bůh sám určí.

Charles Spurgeon

Říká mi: „Vzchop se!“ Ale běda! Jsem příliš náchylný k tomu být skleslý. Když jsem vystaven těžké zkoušce, můj duch brzy ochabuje. Nesmím však tomuto pocitu podlehnout. Když mě můj Pán vybízí, abych se vzchopil, neodvážím se být sklíčený.

Alexander Smellie

Když skončí služba kněží ve vnitřní svatyni, svléknou bělostné roucho, v němž stáli před Pánem. Neukazují se lidu v tak úctyhodném oděvu. Bůh si nechává něco pro sebe, něco, co bude známo jen jeho služebníkům a jemu. Právě tak nemohu ostatním prozradit vše, co je v mé skrytosti. V pravdě, které se učím, v milosti, které se mi dostalo, jsou výšky a hloubky, které ještě nechápu a nad kterými budu muset přemýšlet celý život.

Jaroslav Kernal

Husův známý výrok z Výkladu víry je: „Hledej pravdu, poslouchej pravdu, uč se pravdu, miluj pravdu, mluv pravdu, drž pravdu, braň pravdu až do smrti, neboť pravda tě osvobodí.“ Dneska můžete slyšet hodně o Husovi, můžete se setkat s nejrůznějšími názory ohledně jeho osoby, ale většina z těch, kdo se hlásí k Husovi, neví a často ani nechce vědět nic o pravdě, kterou s takovou horlivostí a až do smrti hlásal. Co to bylo za pravdu? Hus mluvil o absolutní pravdě a touto absolutní pravdou je podle Husa Ježíš Kristus.

Jaroslav Kernal

Máme před sebou poslední kapitolu knihy Genesis. Prošli jsme touto dlouhou knihou a přijali jsme z ní velké duchovní požehnání. Dnes máme před sebou samotný závěr knihy – dva pohřby, dva konce, dvojí pláč Josefa. Od pohřbu Jákoba do pohřbu Josefa uběhlo padesát čtyři let – to je období, které zahrnuje tato kapitola. Jako Jákob viděl syny svých vnuků, tak i Josef se ve svém stáří těšil ze synů svých vnuků (v. 23).

Jan Hus

Dnes je svátek Ducha svatého, který byl jako dar dán apoštolům a jiným věrným, kteří s nimi byli; i dnes je tentýž Duch ve zvláštní milosti dáván mnohým, kteří činí pokání ze svých hříchů a odvracejí se od nich, rostou v lásce k Bohu a v pravdě zachovávají Slovo svého Spasitele, Ježíše Krista. A že je v dnešním textu zmínka o Duchu svatém, proto se dnešního dne na tento text v církvi káže, aby se připomínal svátek Ducha svatého, který je pravý Bůh, a aby církev byla hodna přijmout jeho dary. A přijme, když bude zacho­vá­vat přikázání, a tak milovat Ježíše Krista, který na začátku tohoto textu říká svým učedníkům: „Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo.“ 

Jaroslav Kernal

Na začátku třetí kapitoly Pavel vybízí Tita, aby znovu připomínal bratrům, jak mají žít, aby dělali čest učení našeho Spasitele Boha. To bylo obsahem podstatné části druhé kapitoly, kde se věnoval jednotlivým skupinám lidí a v jejímž závěru potom ukázal, že to je Boží činná, aktivní milost, která mění životy těch, za které Kristus zaplatil. Ale zatímco druhá kapitola se mnohem více zaměřuje na správné jednání v rodině a v církvi, na začátku třetí kapitoly Pavel obrací pozornost křesťanů k jednání vůči těm, kdo mají vládu a moc, k jednání vůči těm, kdo stojí mimo církev. A připomíná křesťanům, že nemají pomlouvat (dokonce ani politiky nemají pomlouvat), nemají se hádat, ale mají být vlídní a laskaví.

Jan Karafiát

Tak my, milí přátelé v Kristu, máme v Hod svatodušní, kdy si připomínáme to hojné vylití Ducha svatého na apoštoly, text ze Starého zákona? Zajisté. Jako tam to hlavní slovo bylo slovo proroka Jóele ze Starého zákona, tak i my chceme předkládat slovo ze Starého zákona. To není tak, jak si myslíváme, že v Novém zákoně mají Ducha svatého a ve Starém zákoně že nemají Ducha svatého. Zakoušeli to a poznávali. Neboť jen tak se poznávají duchovní věci, že je člověk zakouší.

Alois Adlof

Takto nás naučil volat k Bohu jednorozený Syn Boží, náš Pán Ježíš Kristus. Těmito slovy nás naučil vyjadřovat všechnu svou víru, veškerou hloubku a šířku naší lásky a veškerou důvěru a naději v budoucnost. A jestliže jsme se doopravdy naučili užívat těchto slov ve smyslu Kristově, smíme-li opravdu Boha takto nazývat, jsme zajisté přešťastní a požehnaní lidé. V těch slovech je obsažena celá věčnost; jsou v nich skryty dějiny naší spásy; jsou s nimi spojeny city nejvroucnější lásky a nejryzejší lidskosti.

Jaroslav Kernal

Žijeme ve světě, kde nevládne spravedlnost. A nikdy to ani nebylo jinak. Vždyť Boží slovo říká, že svět leží ve zlém (1J 5,19). Když se podíváme do historie, vidíme, že byla období a místa, kde bychom mohli nalézt trochu více spravedlnosti, ale současně byla dlouhá období a místa, kde bylo a je spravedlnosti o mnoho méně, než ji máme my.

Kristova výzva

„V poslední, velký den svátků Ježíš vystoupil a zvolal: ‚Jestliže kdo žízní, ať přijde ke mně a pije!‘ (J 7,37). Není tu žádné jiné rozlišení než to, že žízní. Žádné čekání nebo příprava nejsou ani naznačeny. Pití představuje přijetí, k němuž není zapotřebí žádná způsobilost. Hříšné rty se mohou dotknout proudu božské lásky; nemohou ho znečistit, ale samy budou očištěny. Ježíš je pramenem naděje. Milý čtenáři, slyš láskyplný hlas drahého Vykupitele, když volá ke každému z nás: „Jestliže kdo žízní, ať přijde ke mně a pije!“